Zatímco většina světa se potýká s „druhou vlnou koronaviru“, čínská média se pandemii věnují stále méně. Na konci prosince tak čínskému tisku dominovala tato tři témata: ohlášení plánovaného konce chudoby v Číně, čtrnáctá pětiletka a americký povolební zmatek. Chudoba na čínském venkově je problém, který se čínská společnost snaží řešit přinejmenším od vzniku první republiky v roce 1911. Do značné míry však město a vesnice představují dva odlišné světy dodnes. Může za to více faktorů, mimo jiné i systém regulace vnitřní migrace hu-kchou, kvůli němuž v ČLR existují stovky milionů ilegálních migrantů bez sociálních a právních jistot. Právě na jejich často až otrocké práci stojí čínský ekonomický zázrak. Rapidní a neregulovaný růst čínské ekonomiky vytvořil obrovskou nerovnost v bohatství a nespokojených obyvatel přibývalo. Si Ťin-pching to vyhodnotil v roce 2017 jako jeden ze dvou klíčových „rozporů“ v čínské společnosti, jako – vyjádřeno jazykem čínského aparátu – „zásadní problém k řešení“. Čínský režim tedy zrychlil snahy o vymýcení chudoby ve městech, ale hlavně na venkově. Vzniklo mnoho centrálně podporovaných plánů a kampaní, jejichž cílem je ke stému výročí založení Komunistické strany Číny v roce 2021 dosáhnout „společnosti mírného blahobytu“ (dalším cílem je udělat z Číny světovou velmoc do roku 2049, tedy sto let po založení ČLR), a čínský tisk v posledních měsících pravidelně přináší zprávy o tom, jak byly nejchudší regiony Číny, obvykle vnitrozemské oblasti na západě země, zbaveny chudoby. Reportáž tiskové agentury Nová Čína z 19. prosince pojednává o transformaci horské oblasti v provincii Kuang-si, kde v posledních pěti letech vznikly skoro dva tisíce kilometrů nových cest, byly vybudovány téměř tři tisíce bytových domů pro chudé a okolo 13 tisíc domů bylo renovováno. Postavily se i nové školy a školky. Státní programy také podpořily rozvoj turistiky a pomohly zlepšit podmínky v zemědělství. Boj proti chudobě je ale často – především v regionech se silným zastoupením etnických minorit – doprovázen násilným přesídlováním. Ať už jde o skupiny Iů v Chladných horách nebo pastevce ve Vnitřním Mongolsku, Tibetské autonomní oblasti nebo v takzvaném vnějším Tibetu v provincii Čching-chaj, násilně „transformovaní“ obyvatelé často žijí natěsnáni v „králíkárnách“, mají problém najít si práci a nejsou spokojeni. Centrálně vedené kampaně za „modernizaci“ menšinových komunit a zlepšení jejich životních podmínek často napáchají více škody než užitku. Pochyby budí také fakt, že čínské úřady splnění plánu ohlásily bez ohledu na tvrdý ekonomický dopad koronavirové krize. Jaké budou výsledky této kampaně v zemi, která s celostátními programy nemá zrovna nejlepší zkušenosti, teprve uvidíme.
Ve dnech 16. až 18. prosince probíhala v Pekingu Ústřední ekonomická pracovní konference. Každoroční uzavřené jednání má nastínit ekonomické plány pro další rok. Pravidelně se ho účastní klíčoví pracovníci ekonomického systému ze všech provincií, ale také ústřední vedení včetně stálého výboru politbyra. Že nejde o čistě ekonomickou záležitost, naznačuje i přítomnost šéfa stranické ideologie a propagandy Wang Chu-ninga. Čínský státní tisk a Čínská správa kyberprostoru vydaly společně sérii teoretických článků k „lepšímu pochopení“ ekonomických plánů země a boji proti chudobě. Účastníci konference se shodli, že ČLR je jedinou velkou ekonomikou, která loni dosáhla skutečného růstu. Tento úspěch považují za výsledek pevného vedení generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, ale také „společného boje strany, armády, státu a všech národností“. Zároveň zdůraznili, že se Čína nachází v „závažné a komplikované mezinárodní situaci“. Podle Lidového deníku z 19. prosince plán na letošní rok zdůrazňuje posilování domácí poptávky, růst inovativních odvětví, podporu vědeckých talentů a mezinárodní výměnu v oblasti vědy a techniky. V mediálních výstupech z konference se ale také často objevuje slovo „bezpečnost“, ať už státní nebo například „bezpečnost růstu“. Sekuritizační narativy během Si Ťin-pchingovy éry posílily a podle teorie výše zmíněného Wang Chu-ninga jde o bezpečnost „totální“, jež zahrnuje například také ideologii nebo kulturu.
Čínská média se zájmem sledují vývoj v USA po prezidentských volbách. Platí to i pro server Phoenix News, jenž v článku z 20. prosince reportuje o zmatku, který vytváří odstupující Donald Trump. Konkrétně se věnuje soudu s bývalým Trumpovým poradcem pro národní bezpečnost Michaelem Flynnem, jenž výměnou za imunitu spolupracuje s federálním soudem při šetření Trumpovy kampaně a administrativy. Flynn prý mimo jiné prohlásil, že se ho americký prezident ptal na možnost zvrátit výsledky voleb pomocí armády.