Tvorba jako základní výzkum

S Daliborem Bačou o radikálním a angažovaném umění

Skleněný objekt slepený térem nebo zvuko­- a vzduchotěsná buňka, v níž postupně strávil čtyři týdny – to jsou zatím poslední výtvarné realizace vystudovaného sochaře Dalibora Bači. Hovořili jsme o tom, jakou roli hrála v projektu Za kulisou meditace, i o umělcově postoji k budování mediálního obrazu a médiím obecně.

Původně jste se ve své tvorbě zabýval národní otázkou, zejména rozdělením Československa. V současnosti jsou vaše realizace řekněme méně angažované a spíše abstraktně filosofické… Kdy a proč tato změna ve vaší tvorbě nastala?

Osobne si myslím, že angažované umenie je už za svojím vrcholom, ale časom sa rozhodne vráti. Aktuálne sa pokúšam obsiahnuť to, čo som schopný ovplyvniť a zmeniť. Angažované a radikálne umenie majú v mojom prípade totožnú intenzitu, ale rozdielne smerovanie. Moje projekty nemajú teraz angažovaný potenciál, obsahujú však podobne veľkú radikalitu, ktorú obraciam voči sebe. To, že som ustúpil z angažovanej pozície, je len následkom mojich skúseností s mediálnym obrazom a jeho tlakom. Angažované umenie totiž tiež využíva informačné kanály, ktoré pokryjú svojím obsahom široké vrstvy spoločnosti, tak ako médiá. No médiá použijú iba to, čo im do ich koncepcie vnímania situácie a sveta zapadá, vyťažia ideový rámec pre svoje potreby. Odborná scéna potrebuje …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky