Zánik dráhy jako možnost

O proměně industriálních zón a významu umění ve veřejném prostoru

Nedávno zrušený vršovický železniční koridor by se měl proměnit v park a promenádu. Jeho uměleckým výzkumem se zabývá tvůrčí jednotka složená z umělců, vědců, architektů a dalších odborníků. S Jitkou Hlaváčkovou, Barborou Matysovou a Michalem Kindernayem jsme mluvili i o přeměně brownfieldů a nutnosti participace.

Co vás přivedlo k zájmu o zanikající železnici?

Jitka Hlaváčková (JH): Na počátku stála moje spolupráce s Michalem při zachycování zvuků mizející industriální zóny v Libčicích nad Vltavou. Zaujala nás tam zvuková krajina tamních provozů i sociální rovina, když jsme se setkali s jejich současnými i bývalými zaměstnanci. Došlo mi, že je to velké téma i pro Galerii hlavního města Prahy, kde máme program Umění pro město, zaměřený na umělecké aktivity ve veřejném prostoru. V Praze je mimořádné množství (post)industriálních zón, kde začíná docházet k nejrozsáhlejší proměně města za velmi dlouhou dobu. Zajistit v těchto místech určitou kontinuitu třeba právě prostřednictvím uměleckých intervencí mi přijde důležité. Vršovická dráha je unikátní a její konverze by měla probíhat relativně citlivým způsobem, proto jsme se rozhodli místu věnovat, zachytit jeho původní stav a vymyslet strategii, jak tu nastavit kritéria pro případné umělecké projekty.

 

Členem tvůrčí jednotky …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě