Operace Barbarossa

Vyhlazovací válka totálního nasazení v SSSR

Před osmdesáti lety německá armáda rozjela operaci Barbarossa, jejímž cílem bylo dobýt Sovětský svaz, ale přes počáteční rychlý postup skončila neúspěchem. Na útoku se podílela i vraždící komanda Einsatzgruppen, jejichž vyhlazovací praktiky nezřídka přebíral i wehrmacht. Proč je potřeba rozlišovat mezi tehdejšími nacistickými zločiny a hrůzami stalinismu?

V ranních hodinách dne 27. června 1941 bez větších obtíží obsadily jednotky wehrmachtu město Białystok. Krátce po německých vojácích se zde objevily jednotky 309. policejního praporu pořádkové policie. Místní obyvatelstvo přijalo Němce vesměs příznivě, pohostili je jídlem, pitím a sladkostmi, někteří je vítali květinami. Nikdo nečekal, že právě zde během několika příštích hodin dojde na kruté ponižování, mučení a namátkové střílení tamějších Židů. Obscénní obrazy násilí vyvrcholily útrpným křikem a marnými pokusy o útěk okny z hořící synagogy, v níž toho dne Němci takto zavraždili na dva tisíce mužů, žen i dětí.

Hrůzná událost v Białystoku však nepředstavovala ani první, ani náhodný exces svého druhu, byla naopak jedním z úvodních pogromů a vraždění Židů, které provázely nejmohutnější vojenské tažení všech dob. Vyhlazovací charakter nacisty vedené války proti Sovětskému svazu tak zůstává mementem. Vše, co se podle směrnic vydaných k „operaci Barbarossa“ na jaře …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky