Co si v Chorvatsku počít s Jugoslávií?

V červnu uplynulo třicet let od vyhlášení samostatného Chorvatska, ale také od začátku čtyřleté války, která provázela rozpad Jugoslávie. Stejně jako v jiných postkomunistických státech absentuje i v Chorvatsku důkladná reflexe moderní historie a převažuje značně černobílý obraz jugoslávské minulosti.

Zatímco v českém prostředí se významná historická výročí odehrávají ve znamení „osudových osmiček“, v Chorvatsku se podobná symbolika připisuje jedničce. Roli dějinných křižovatek tam přebírají roky 1941, 1971 a 1991. Ty s sebou přinesly nejen sérii dramatických, nepředvídatelných a nezapomenutelných momentů (jak se od historických milníků očekává), ale také jedno opakující se dilema: jaký postoj mají Chorvaté zaujmout k projektu zvanému Jugoslávie?

Každý ze zmíněných milníků přitom nabízel jiné řešení: roku 1941 to byl ustašovský „nezávislý“ stát, který byl ve skutečnosti německo­-italským vazalem a místem teroru; roku 1971 se naopak i přes otřesy „chorvatského jara“ podařilo jednotu Titovy Jugoslávie zachránit, zatímco roku 1991 se prosadil pro mnohé takřka nepředstavitelný scénář definitivního odtržení od jugoslávské federace, a to i za cenu válečného konfliktu. V současnosti, kdy od těchto událostí uplynuly dlouhé dekády, už dávno …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky