Lidská těla, hrůzné masky

Raoul Peck a jeho soud nad historií

Haitský filmař Raoul Peck ve Stručných dějinách vyhlazování nepřináší ani tak alternativní dějiny kolonialismu, jako spíš polyfonii hlasů, která odhaluje rub každé snahy o vytvoření koherentního historického narativu: zjizvenou tkáň mlčení, bolesti a traumat.

Čtyřdílná dokumentární série Raoula ­Pecka, která byla v Česku uvedena pod názvem Stručné dějiny vyhlazování (Exterminate All the Brutes, HBO, 2021), může na první pohled působit jako nabubřelá a předvídatelná směsice všemožných antikoloniálních klišé. Monotónní, bezmála čtyřhodinový výčet hrůz, jichž se Evropané během prosazování svého vlivu v zámoří od 16. století až po dnešek měli dopustit, je v Peckově filmu prezentován jako záměrná a systematická genocidní strategie sloužící k pohlcení či potlačení všeho, co se západní kulturní tradici vymyká; španělská, portugalská, holandská, britská i francouzská teritoriální expanze se přirovnává k středověkým křižáckým výpravám; politika Spojených států vůči původním obyvatelům Severní Ameriky, chování německých osadníků v Jižní Africe, Francouzů v Indočíně a Belgičanů v Kongu jsou pomocí nejrůznějších, více či méně zjevných oslích můstků a prostřednictvím záplavy popkulturních citací spojovány na jedné straně s holocaustem, na druhé …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě