Postkoloniální selanka

Politická realita olympijských her

Letošní, o rok odložené letní olympijské hry v Tokiu byly nejdražší v historii. Mimoto je provázela mimořádná kritika. Mediálně vděčný případ běloruské sportovkyně Krysciny Cimanouské tak v podstatě pomohl zakrýt odmítavý postoj většiny obyvatel pořadatelské země i autoritářskou politiku olympijského výboru.

Byl to nejdramatičtější příběh letošní olympiády v Tokiu. Běloruská běžkyně Kryscina Cimanouská totiž nesoupeřila jen na běžecké trati – největší boj ji čekal již o den dříve, když na tokijském letišti utekla od dvou běloruských funkcionářů, kteří ji doprovázeli na let do Minsku, a poprosila japonské policisty o ochranu. Následně nahrála na sociální sítě vzkaz, v němž požádala Mezinárodní olympijský výbor o pomoc. Na jejím odletu z Tokia den před její olympijskou premiérou v závodě na dvě stě metrů trvala běloruská výprava. Důvodem byla kritika na sociálních sítích, kterou Cimanouská adresovala svým trenérům poté, co ji zařadili do štafety 4 × 400 metrů, kterou nikdy netrénovala. V týmu totiž chyběly běžkyně vyřazené kvůli dopingu. Sportovkyně si tedy veřejně postěžovala na to, že se o jejím zařazení rozhodlo bez jejího vědomí a souhlasu. Tím ovšem vzbudila nevoli běloruských státních médií i tamního olympijského výboru a nakonec padlo rozhodnutí, že bude poslána domů. …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě