S odborníkem na povstalectví, asymetrické konflikty a Blízký východ Jakubem Ježkem jsme bilancovali působení spojeneckých vojsk v Afghánistánu a probrali fenomén tamního warlordismu. Došlo i na současnou identitu Tálibánu.
Jak při pohledu na konec americké vojenské přítomnosti v Afghánistánu a návrat Tálibánu hodnotit operaci Trvalá svoboda, která začala před dvaceti lety?
Intervence určitě splnila cíl odstranit zázemí al-Káidy generace Usámy bin Ládina, v němž tato globální džihádistická síť mohla v zásadě volně operovat. Otázky, zda toho nešlo dosáhnout jinak, například prostřednictvím vyjednávání s Tálibánem, jsou sice atraktivní pro akademiky, novináře i milovníky alternativní historie, ale nesou se ve stylu „co by – kdyby“. Intervence také zlikvidovala vládnoucí režim Tálibánu. Ačkoli to nebyl jediný odpudivý režim své doby a najdeme i takové, vůči kterým Západ byl – a stále je – vstřícný, není důvod pro něj truchlit. Podařilo se vytvořit sice úzkou, ale reálně existující převážně městskou vrstvu lidí, kteří uvěřili velkému vyprávění o takzvaných západních hodnotách. A ti se dnes, nikoli neprávem, cítí zrazeni.
Naopak se vůbec nepodařilo vytvořit standardní …
