Politická filosofka a vědecký kabalista

Korespondence Hannah Arendtové a Gershoma Scholema

Dopisy, které si mezi lety 1939 a 1964 vyměňovali solitérní politická filosofka a věhlasný odborník na židovskou mystiku, jsou svědectvím průběhu a konce jednoho přátelství. Dva židovské exulanty nakonec rozdělil právě názor na to, jak mluvit o židovském osudu.

Nepravděpodobné přátelství Hannah Arendtové a Gershoma Scholema krom vzájemné úcty a respektu provázely také hluboké myšlenkové neshody, které podle všeho nakonec vedly k jeho konci. Vzájemná korespondence politické teoretičky s badatelem, jenž se celoživotně soustředil na oblast židovské mystiky, dokládá, že šlo sice o vztah přátelský, ale také oboustranně kritický. A není překvapivé, že jeho hlavním kamenem úrazu byla politika – obzvláště ta, jež souvisela s Palestinou a Izraelem.

 

Benjamin spojující

Žádné přátelství nicméně nemůže existovat bez spojujících styčných bodů. Tím nejdůležitějším byla náklonnost k filosofovi Walteru Benjaminovi, jehož předčasná smrt oba zasáhla, a starost o jeho odkaz a dílo prolíná v podstatě celou knihou. Zatímco Scholem patřil k Benjaminovým přátelům od mládí a byl to on, kdo u něj vzbudil zájem o kabalu, Arendtová se s ním sice sblížila už v Německu, ale nejvíce se s ním stýkala až v Paříži před jeho osudovým útěkem do Španělska, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě