Miroslav Pech
Hranice už nejsou, tati
Argo 2021, 185 s.
Třetí próza Miroslava Pecha (nar. 1986) vydaná v Argu těží z autopsie: snaží se zachytit psychologii čtyřleté dívky, protagonistovy dcery Markéty. Situace, v níž otce s dcerou nacházíme, již ovšem autobiografická doufejme není: muž po vraždě dvou sociálních pracovníků, kteří mu chtěli dceru odebrat kvůli zanedbání péče, prchá i s Markétou před zákonem. Ono dočasné „bezpečí“ představuje dům hrdinových rodičů, kde se otec Jakub uzdraví ze zranění, které utrpěl při lesní anabázi, a kde nakonec ponechá Markétku svému osudu. První kapitola stručně shrnuje Jakubovy předchozí životní osudy, poslední zase líčí Markétu jako dospělou ženu, a obě tak vytvářejí funkční rámec pro ústřední příběh. Jakub nepředstavuje klasického zločince, ale otce-ochránce, který si včas uvědomí své selhání a vezme spravedlnost do vlastních rukou. Je ovšem otázka, jaký vliv budou jeho (zlo)činy na dceru mít, zda ji ochranou před …