Národní pospolitost a exkluze

Zastřené počátky sociálního státu Radky Šustrové

Kniha historičky Radky Šustrové sleduje zárodky sociálního státu v době druhé republiky a protektorátu. Obě tyto etapy sdílely vizi národní jednoty doprovázenou vylučováním těch, kteří do národa nepatří. Na tuto vizi navázalo i poválečné období.

Původní motivací ke studiu protektorátní historie byly pro historičku Radku Šustrovou podle vlastních slov osudy jejího pradědečka, železničáře, jenž spolupracoval s odbojovou skupinou Petičního výboru „Věrni zůstaneme“ a roku 1943 byl v Drážďanech popraven. Zájem o problematiku odboje se však v jejím případě rozšířil k tématům sociálních dějin a politiky. Společně s historikem Jakubem Rákosníkem sepsala monografii Rodina v zájmu státu (2016), která mapuje kontinui­tu sociální a „populační“ politiky od meziválečného období k časům normalizace. Ve své nejnovější monografii se pak Šustrová zaměřila na ideologické vzorce utvářející směřování druhé republiky i protektorátních vlád a ambivalenci jejich přístupu k obyvatelstvu. Zatímco nemalá část populace se stala příjemcem nejrůznějších druhů sociálního zabezpečení, jiné skupiny – definované na biologickém či rasovém základě – byly z těchto benefitů vyloučeny. Klíčovým pojetím, které vytvářelo …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě