Národní sobectví

Většina Čechů si členství v Evropské unii nikdy nevážila

Vztah řady Čechů k Evropské unii se vyznačuje specifickým druhem sobectví. Tento postoj se v naší popřevratové historii poprvé naplno projevil při jednání o udržení společného státu se Slovenskem. To muselo o integraci v Evropě svést politický zápas, dlouhodobě je však proevropštější než Česká republika.

Před několika měsíci jsem prodal svůj největší obraz, s rozměry dva na jeden metr. Koupil ho jeden český europoslanec, kterého zaujalo, že se změť barev a čar, připomínající Jacksona Pollocka, jmenuje Vstup do Evropské unie. Výjev se v abstraktní rovině váže k nejoblíbenějšímu svátku Čechů, svátku, který masovou účastí předčí oslavy Vánoc i Velikonoc. Jde o „pálení čarodějnic“, kdy se po celém Česku rozhoří mohutné hranice, na jejichž vršku je „čarodějnice“, většinou v podobě maškary nebo koštěte. Je to svátek vpravdě lidový. Vartu často postaví místní hasiči, přijde místní kapela, opékají se špekáčky, pivo teče proudem. Mladé páry se k sobě tisknou při pomalu dohořívajícím ohni a pak se společně vytrácejí do pozdně jarní noci. A právě na svatojakubskou noc, spojenou s předkřesťanskou pohanskou mystikou, vstupovala Česká republika do Evropské unie.

 

Diktát Bruselu

Prezident Václav Klaus, který až po letech přiznal, že v referendu o vstupu …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si toto číslo elektronicky