Přežít nestačí

Destrukce nacionalismu v kanadské apokalyptické próze

V apokalyptických románech posledních let přesahuje kanadská literatura svůj dosavadní horizont. Následující text na příkladech autorů a autorek z anglo­-kanadského, québeckého i domorodého prostředí ukazuje, že apokalypsa nebere ohled na hranice mezi národy či státy a týká se vždy celé planety.

Apokalyptický žánr se do kanadské literatury cyklicky vracel už od koloniálních dob, kdy první osadníci překročili Atlantský oceán se záměrem osídlit zemi bohatou na suroviny a příležitosti. Společným narativním elementem apokalypsy bývá, že starý, zničený svět opustíme pro nový, lepší, jenže tento utopický příslib se nikdy plně neuskutečnil. Jak vysvětluje Marlene Goldman v knize Rewriting Apoca­lypse in Canadian Fiction (Přepisování apokalypsy v kanadské literatuře, 2005), tento nenaplněný příslib vytvořil „ironické napětí“, neboť „kanadské osadnictví vyvolávalo častěji apokalyptické vize pekla než ráje“. Klasická literární díla na téma osidlování nových oblastí Kanady – například ­Roughing It in the Bush (Drsný život v křovinách, 1852) Susanny Moodie nebo Maria Chapdelaine (1913) Louise Hémona – toto rozčarování rozhodně potvrzují. Místo ráje přistěhovalci objevili pekelnou, cholerou sužovanou krajinu, v níž se museli naučit žít.

Margaret …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě