Ve snímku Larse von Triera Melancholia se stejnojmenná planeta stane příčinou zkázy celého světa. Dánský filmový režisér popisuje ve svém snímku příběh dvou sester, Justine a Claire, které se s přicházející zkázou Země vyrovnávají různými podobami depresivních stavů. Justine očekává konec světa v melancholické apatii, během níž dokonce zruší svou dlouho plánovanou svatbu. Jejími slovy: „Země je zlo. Nemusíme kvůli ní truchlit.“ Naproti tomu Claire představa, že by blížící se planeta mohla Zemi skutečně zničit, děsí. Okolí se Claire snaží přesvědčovat, že k tomu dojít nemůže a Melancholia Zemi bezpochyby mine. Nestane se tak a lidstvo v portrétu vykresleném Trierem zaniká ve dvou podobách deprese – melancholické apatii a extatickém strachu.
Při potýkání se s fenoménem environmentálního žalu se potkáváme s podobnými typy reakcí jako postavy ve filmu Melancholia. Nejčastější reakcí je samozřejmě popírání: klimatická krize se nám nějak záhadně vyhne. Psychologové …
