Umění na baterky

Kinetismus v přehlcené Kunsthalle

Výstava Kinetismus. 100 let elektřiny v pražské Kunsthalle propojuje české umění s celosvětovým kontextem a představuje řadu ikonických děl. Přes všechny její klady však nelze pominout, že je založena na přežitém, technooptimistickém přístupu k mediálnímu a technologickému umění.

Pražská Kunsthalle otevřela výstavu Kinetismus. 100 let elektřiny v umění ze zcela pochopitelných důvodů. Jak známo, Kunsthalle coby mimořádně ambiciózní projekt nadace manželů Pudilových sídlí ve vykotlané schránce Zengerovy transformační stanice na Klárově. Pro tuto neoklasicistní trafačku navrhl ve třicátých letech minulého století Zdeněk Pešánek sadu veřejných plastik s názvem Sto let elektřiny. Pešánek, člen skupiny Devětsil, byl sochař a přední kinetista, nebo chceme­-li mediální umělec své doby, na jehož pracích a vizích lze – navzdory jeho solitérnosti – vystavět rozsáhlou síť, propojující české prostředí s celosvětovým kontextem.

Takové propojení a deklarovaná ambice po světovosti jsou ze strany Kunsthalle pochopitelně strategické. Nemluvě o tom, že takto koncipovaná výstava skýtá příležitost pro přemostění propasti mezi širší veřejností a moderním, potažmo současným uměním. Umění na baterky se totiž hýbe, svítí, bliká a často je povoleno, ba přikázáno …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě