Když za vás umírají lidé

Ruské protiválečné texty

Rusistka Alena Machoninová sestavila výběr z internetového dvouměsíčníku ROAR obsahujícího texty ruských literátů a dalších umělců, kteří odmítají invazi na Ukrajinu. Některé ukázky mají formu úryvku z deníku, jiné analyzují imperiální mysl, další se ptají, jak psát poezii po Buči.

Dmitrij Kuzmin

básník a nakladatel

 

Obávám se, že dnes nemám co říct. Mluvit právě dnes o Ukrajině pro spisovatele znamená odvádět pozornost od hlasu samotné Ukrajiny. Mluvit o něčem jiném, o sobě, paradoxně znamená totéž. Otázku o poezii po Osvětimi vystřídala otázka o poezii během Osvětimi – a obecně vzato, nemáme na ni odpověď.

Věřím ve velikou ruskou kulturu, bez ohledu na to, co o ní nyní říkají ukrajinští kolegové. Osvětim nezrušila Goetha, Trakla, a tím spíš ne Celana. Všechno, co jsme dělali, mělo smysl, a tento smysl přetrvá, pokud přetrvá naše západní civilizace. Avšak za to, aby přetrvala ve srážce s ničemnou Hordou, dnes bojují a umírají Ukrajinci – ne my. Bojují za to, aby budoucnost měla nejen jejich kultura, ale i ta naše, která v nich v tuto chvíli nebudí nic než odpor.

Zdá se mi, že potřebujeme nějakou novou soustředěnost. Nikoli analýzu (na racionální úrovni je všechno nad slunce jasné), ale vnitřní uvědomění. Když ZA VÁS každý …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě