Legislativní volby ve Francii v polovině června poněkud narovnaly situaci, v níž se dalo mluvit o státní politice jako o doméně jednoho muže. Prezident Emmanuel Macron ztratil absolutní většinu v Národním shromáždění. Bude tak muset začít diskutovat a hledat konsenzus.
„Jasně, že volím jednoho z kandidátů. Jinak bych vůbec nepřišel,“ ujišťuje mě Thomas, který dorazil do volební místnosti číslo šestnáct v desátém pařížském obvodu. Na výběr má ve druhém kole voleb do Národního shromáždění už pouze dvě možnosti: kandidátku z macronistické koalice Ensemble!, jež vznikla jen za účelem těchto voleb, a opozičního kandidáta levicového bloku NUPES (Nová lidová, ekologická a sociální unie). Do urny ale může samozřejmě hodit i prázdnou obálku a volit takzvaně „na bílo“. „Zapsaných je zde 1 543 právoplatných voliček a voličů. Předpokládám, že jich přijde volit něco málo přes polovinu,“ sděluje mi zdejší předseda volební komise Christophe Bonnet.
„I kdybych neměl kandidáta, tak bych šel k urnám. Ale teď volím NUPES,“ vysvětluje Thomas. Podle něj je jejich politika transparentní, a navíc ekologická, což vnímá jako zásadní téma. „Ale pozor, nevolím Mélenchona, volím Juliena Bayoua,“ doplňuje s …
