Návrat do první republiky

Továrna na maso Miloše Urbana

V knize Továrna na maso se Miloš Urban po jedenácti letech vrátil k historické látce. Tentokrát zpracoval vznik a fungování holešovických jatek, a jak už je u autora zvykem, dočkáme se detektivní zápletky i milostného vzplanutí. Navíc je tu tematizována transsexualita, jíž v románu holduje takřka polovina Prahy.

Miloš Urban se po čtyřech románech s námětem ze současnosti (Přišla z moře, 2014; Urbo Kune, 2015; Závěrka, 2016; Kar, 2019) obrátil do časů minulých. Konkrétně do zlaté éry první republiky před vypuknutím hospodářské krize, tedy do druhé půle dvacátých let 20. století. Stejně jako v případě staršího románu Praga Piccola (2011) si Urban za jeden z motivů zvolil dnes již neexistující historickou reálii, totiž rozsáhlý areál holešovických jatek. A podobně jako v románu nazvaném podle českého automobilu mu návrat do minulosti svědčí.

 

Praha plná hermafroditů

Hrdinou a zároveň vypravěčem Továrny na maso je mladý muž Leon Hebvábný, který je „stejně výstřední jako jméno, které nosí, a přesto se snaží žít výhradně svou prací a pro svou rodinu“, jak se píše na obálce. Tento odborník na neonové osvětlení se stane zaměstnancem největších jatek v českých zemích, které vznikly podle chicagského vzoru. Na povolání vedoucího reklamního oddělení je náležitě pyšný, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě