Fučíkův antihrdina

Životní příběh Jaroslava Klecana

Kult Julia Fučíka potřeboval vlastní mytologii, která se neobešla bez postavy zrádce, jímž byl i podle slavné reportáže Jaroslav Klecan. Osudům zapáleného komunisty, španěláka a odbojáře se věnuje monografie Zrádce, hrdina, spisovatel?. Snaha o rehabilitaci démonizované postavy, ale místy hraničí s apologetikou.

Po „dekonstrukci“ fučíkovského mýtu v devadesátých letech nastává období pro čerstvé zpracování osudů známého novináře. Zájem žurnalisty Marka Tomana a historika Davida Majtenyiho se však soustředí na pozapomenutého antihrdinu Fučíkovy Reportáže, psané na oprátce (1945) – komunistického aktivistu a někdejšího interbrigadistu Jaroslava Klecana (1914–1943). V úvodních pasážích Fučíkova textu je popisován příběh zatčení obou odbojářů v bytě manželů Friedových v dubnu 1942. Ve vypjaté scéně vpádu gestapa do pražského úkrytu odmítne Fučík použít zbraň, protože by ohrozil životy rodiny, která jim poskytla azyl. Po zadržení pak vkládá naděje do Klecana, že coby někdejší španělák s válečnickou zkušeností vypovídat nebude. Jeho naděje jsou ovšem zklamány a Klecanovo udání rozkryje gestapu sítě komunistického odporu.

Byť bylo v oficiálních vydáních Reportáže používáno pouze Klecanovo konspirativní jméno Mirek, bylo zjevné, o koho se jedná. Ačkoli byly již v reformním …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě