Už dávno neplatí, že biografie politiků musí patřit výhradně do žánru historické popularizace. V posledních letech vyšla řada badatelsky hodnotných zpracování životů předních představitelů KSČ. Jedním z nejnovějších je životopis interbrigadisty, politického vězně a reformně orientovaného ministra vnitra Josefa Pavla.
Kniha Josef Pavel. Život a doba z pera historika Milana Bárty vychází v období, kdy vzniklo několik dalších životopisů komunistických vůdců, politiků a intelektuálů. Stačí jen připomenout před pár lety vydanou publikaci Michala Macháčka o Gustávu Husákovi, knihu o Ladislavu Novomeském od Zdeňka Doskočila, biografii Stanislava Holubce o Luise Landové-Štychové nebo životopis Rudolfa Slánského, který byl zpracován Janem Chadimou. Tito historici se vesměs snaží vyhýbat schematickým a deterministickým soudům a k postavám, o nichž píší, přistupují s různou mírou empatie. Zároveň však mají tyto texty daleko k apologetickému vyznění.
Politická biografie
Milan Bárta přistupuje k Josefu Pavlovi (1908 až 1973) právě v duchu snahy o nepředpojatost. Již v úvodních pasážích se distancuje od výkladu dějin státního socialismu perspektivou totalitarismu coby překonaného konceptu. Ve své knize však žádné obšírnější teoretické zázemí nebuduje, jeho přístup je založen převážně …
