Výstava fragilités v Galerii Rudolfinum ukazuje křehkost jako téma, které může hrát významnou roli při hlubším zkoumání osobních i společenských hodnot a vztahů. O rozmanitosti uměleckých přístupů k titulnímu fenoménu vypovídá zastoupení umělců a umělkyň různých generací i národností.
Ve světě, který během několika posledních let značně potemněl a v němž se potýkáme s mnoha krizemi najednou, může být téma křehkosti způsobem, jak se s tímto neudržitelným stavem vyrovnávat. Umění může sloužit jako katalyzátor kritické reflexe, a právě v citu pro jemné odstíny leckdy tkví tvůrčí a politická síla. Multimediální otevřenost souboru děl vybraných kurátorkami Elenou Sorokinou a Silviou van Espen pro výstavu fragilités v pražské Galerii Rudolfinum naznačuje celé spektrum možných přístupů k tématu křehkosti. Někteří z umělců a umělkyň se k němu vztahují výběrem materiálů a formálním zpracováním, jiní prostřednictvím vycizelovaného obsahu. Ačkoli by téma mohlo svádět ke stereotypizaci (například při spojování křehkosti s feminitou, tělesností a slabostí), výstava se generalizaci povětšinou vyhýbá. Už množné číslo v jejím názvu ostatně odkazuje k mnohovrstevnatosti a významovému bohatství tohoto pojmu a použití malého písmena na začátku názvu má snad zase naznačovat odmítnutí …
