Festival Alternativa si i ve svém třicátém ročníku zachoval žánrovou rozmanitost a otevřenost k novým způsobům vyjádření. Hudební projekty však často představuje jako výstavní exponáty, bez kontextu, který by vybízel k diskusi. Výjimkou byl „průvodce“ východoevropskou experimentální hudbou, tematizující problematiku hranic – kulturních a geografických, ale i těch mezi lidmi a environmentem.
Festivalu Alternativa se od raných devadesátých let bezesporu podařilo v českém kulturním prostředí významně rozšířit povědomí o experimentální či okrajové hudbě. Přesto se mi zdá, že tato zavedená přehlídka, kolem níž se během desetiletí přirozeně vytvořila určitá komunita, v současnosti může působit jako poněkud jednostranná prezentace zvuků a hluků, pojatá na způsob „výstavy“ uměleckých objektů. Není načase debatu o „alternativě“, kterou u nás festival formuje, rozšířit o kulturně-společenský kontext, v němž tato hudební produkce vzniká?
Že je takové rozšíření možné, naznačila série koncertů nazvaná Eastern Europe experimental music guard, která se uskutečnila 12. listopadu v prostorách Kasáren Karlín a vznikla ve spolupráci Alternativy se slovenským labelem Mappa a bratislavským kulturním prostorem T3 – kultúrny prostriedok. Kromě slíbené „hutné hudby“ dramaturgie večera nabídla vhled do tvorby několika východoevropských hudebních …
