Pozdravy z Via Funari

Útlý svazek Rajští ptáci zpívají, a nepotřebují pružnou větev je souborem básní napsaných volným veršem, které jsou v díle Josifa Brodského rozesety mezi roky 1977 a 1995. V jeho melancholické vizi světa se i všednodenní postřehy či pomíjivá vzplanutí vepisují do vesmírných dějů.

V českém prostředí patrně stále nedoceněný nobelista Josif Brodskij je ve světě brán za jednu z největších autorit písemnictví druhé poloviny 20. století. Jistě k tomu přispěla i obliba jeho esejů, které po emigraci do Spojených států psal anglicky – jde především o svazek Vodoznaky (1989, česky 2003). Jeho poezie, kterou psal do konce života v drtivé většině rusky, má naopak punc nepřeložitelnosti.

Brodskij je vnímán jako autor, který výrazně modernizoval klasickou vázanou veršovou formu. Snad i proto se v pozdější fázi své tvorby častěji obrací k rozvolněnějším básním bez strof a metrických pravidel. K tomu, že se dovedl obejít bez vázaného verše – tak jako rajský pták bez pružné větve –, ostatně odkazuje i verš z bezejmenné básně z roku 1994, podle níž byl aktuální soubor pojmenován. Po počátcích, které byly značně ovlivněny tvorbou Anny Achmatovové, dochází Brodskij k osobitému výrazu: modernistickou poetiku mísí s literárními tradicemi antiky, křesťanství …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě