Válka je risk i pro nezúčastněné

Autoritářství, demokracie a legitimita

Ruská válečná agrese se stala zkouškou stability Putinovy vlády. „Malá slavná válka“, kterou se Rusko pokusilo svést proti Ukrajině, ale nepředstavuje riziko jen pro samotného agresora. Je pravděpodobné, že bude mít významný dopad i na západní demokracii.

V souvislosti s neúspěchem původně zamýšleného blitzkriegu ruské „speciální operace“ na Ukrajině řada komentátorů a analytiků upozorňovala na to, že v Rusku byla nečekaná porážka v „malé slavné válce“ často předehrou ke změně režimu. Prohra s Japonskem, jež bylo ruskou elitou považováno za rasově podřadné, se stala katalyzátorem revoluce roku 1905, která fakticky podkopala legitimitu samoděržaví, ačkoli definitivně carismus skončil až o dvanáct let později. Podobně se na pádu Sovětského svazu podepsala válka v Afghánistánu. Skutečnost, že sovětskou armádu, ověnčenou vavříny vítězů druhé světové války, porazili otrhaní mudžahedíni (byť vyzbrojení americkými protiletadlovými střelami Stinger), byla ve výsledku pro legitimitu sovětského panství daleko destruktivnější než všechny aktivity nepočetných disidentů a fronty na banány dohromady.

 

Kde se bere legitimita

Pokus upevnit „malou slavnou válkou“ své postavení nicméně není rozhodně …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě