Vir

Úryvek z prozaické prvotiny novináře a komentátora Davida Klimeše zavádí čtenáře do dystopické budoucnosti, jejíž totalitní podstata je obhajována jako obrana proti novým a novým náporům záhadného viru. Prostřednictvím příhod hlavního hrdiny Vítka se seznamujeme s fungováním Konfederace, jejímž heslem je „Nic než pomoc“.

Znovu uslyšel zvonění telefonu. Viděl se, jak vstává. Za okny bylo ještě šero, mohlo být tak kolem půl šesté. Po chvíli vyhrabal odkudsi telefon a ve stejném okamžiku, kdy zdvihl hovor, zmáčkl i ovládací knoflík pro televizi a monitor, který svítil celou noc, teď konečně zhasl. Celý pokoj se octnul rázem skoro v úplné tmě.

„Haló…“

„Dobrý den, omlouvám se, že ruším tak časně, ale je to důležité…“ naléhavě tvrdil kovový hlas z telefonu.

„To doufám,“ utrousil Vítek.

„Tady sociální odbor. V časných ranních hodinách zemřel váš otec, Pavel Levin. Přijměte prosím mou upřímnou soustrast.“ Vítek slyšel unavený hlas na druhém konci drátu, který oddrmolil předem připravenou větu.

Vítek chvíli nic neříkal, pak se zmohl na: „Děkuju, jak…“

„Ve spánku,“ přerušil ho hlas, „osobní ID nám přestalo vysílat signál přesně v 5:26. Dokumentaci vám právě posílám. Půlden ji můžete sdílet …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě