„Planeta prohrála zápas o zastavení tání ledovců a nárůstu hladiny moří,“ řekl počátkem června na stanici Sky News Petteri Taalas ze Světové meteorologické organizace. Reagoval na znepokojivá data o tání ledu na pólech, která zveřejnili výzkumníci z British Antarctic Survey. Ve stejnou dobu vyšel v Nature Communication výzkum, jenž ukazuje, že do roku 2030 pravděpodobně přijdeme o veškerý letní arktický led. „Jedná se o první složku planetárního systému, kterou ztratíme v důsledku globálního oteplování. Lidé nenaslouchali našim varováním,“ komentoval situaci v Guardianu autor studie Dirk Notz z Hamburské univerzity. A do třetice vyšla na začátku června zpráva o nebývale rychle rostoucí teplotě Atlantského oceánu, což povede k vlnám horka a ještě extrémnějším výkyvům počasí. Pokud se neuskuteční zásadní změny v přístupu ke snižování emisí skleníkových plynů, hrozí oteplení planety přesahující dva stupně Celsia a poškození planetárního ekosystému. Už nestojíme nad propastí, jak svůj článek pro on-line deník Alarm v roce 2019 nazval Vojtěch Pecka, už padáme dolů. Jediné, co můžeme ovlivnit, je délka pádu a míra zranění.
V kontextu těchto zpráv se mění taktiky klimatického hnutí, což s sebou nese i zpochybnění výsadního postavení nenásilných přímých akcí. Řeší se otázka, co vlastně násilí je a zda není jeho použití někdy ospravedlnitelné. Diskutuje se hlavně o poškozování infrastruktury fosilního průmyslu, velkých znečišťovatelů nebo vlastnictví superbohatých. Zásadní roli sehrává úderná – ačkoliv argumentačně spíše nepodložená – kniha Andrease Malma How to Blow Up a Pipeline (Jak vyhodit potrubí do povětří?, 2020).
Počet přímých akcí namířených vůči majetku roste: loni v červnu aktivisté z britské skupiny Pipe Busters zničili potrubí pro palivo na letišti Heathrow, Skupina Just Stop Oil zdemolovala několik čerpacích stanic v Británii, členové iniciativy Last Generation vylili barvu na vzácná umělecká díla, jednotlivci pod hlavičkou Tyre Extinguishers vypouštějí po celé Evropě pneumatiky vozům SUV, ve Francii skupina Les Soulevement de la Terre odstavila cementárnu a poškodila agroprůmyslové zavlažovací nádrže, francouzští Extinction Rebellion zalili cementem jamky na golfovém hřišti…
Paralelně s tím, jak se v klimatickém hnutí využívá taktika ničení majetku, se zvyšuje i represe ze strany státu. Na konci května proběhl rozsáhlý policejní zásah proti německým aktivistům a aktivistkám z hnutí Letzte Generation. Obviněni jsou z podpory a organizování kriminální skupiny. Ve Francii se čeká na rozhodnutí, zda bude hnutí Les Soulevement de la Terre rozpuštěno.
Jestli toto rozšíření taktik přinese ovoce, není jasné. Některé výzkumy sociálních hnutí ukazují, že poškozování majetku může být účinnější taktikou pro dosažení změny než nenásilné formy protestu. Postoj veřejnosti je prozatím ambivalentní – aspoň ale probíhá živá debata o tom, zda je prohlubující se klimatická krize ospravedlněním destrukce majetku těch, kteří klima ničí. Represe navíc naznačují, že snaha politické reprezentace potlačit přímé akce bude v budoucnu sílit a klimatické hnutí bude muset čelit nejen fosilnímu byznysu, ale také státu.