Červnové tažení ozbrojenců z Wagnerovy skupiny na Moskvu skončilo stejně rychle, jako začalo. Odbojný oligarcha Jevgenij Prigožin sice neputoval do vězení, ale trestu – který poslouží především ruské státní propagandě – stejně neunikl.
Jevgenij Prigožin nikdy nebyl osamělý rebel, ale pozornost světové veřejnosti si získal až díky soukromé armádě, která se účastnila – a stále účastní – rozličných ozbrojených konfliktů. Wagnerovci sice své jméno získali podle přezdívky jednoho ze zakladatelů, podplukovníka Dmitrije Utkina, jenž se netají nacistickými názory a hrdě nosí tetování s hákovým křížem, mediální pozornost však na sebe v posledním roce strhl spíše bývalý Putinův „šéfkuchař“.
Na vrcholu popularity
Sen o vzpouře se v posledních desetiletích často objevuje jako jediná cesta ze současné politické despocie v Rusku. Jako historický příklad přitom slouží Pugačovovo povstání v 18. století, případně občanská válka. Představa, že Rusové vezmou do rukou vidle či oštěpy a smetou stávající režim, je lákavá. Idea ozbrojeného povstání navíc souvisí s nedůvěrou, že by bylo možné politickou situaci změnit nějakým „standardním“ způsobem. I proto bylo Prigožinovo nedávné …
