Před šedesáti lety uvedla nizozemská firma Philips na trh nový hudební nosič: audiokazetu. O tom, jaký má dnes smysl vydávat hudbu na tomto podle mnohých překonaném médiu, jsme si povídali s Jiřím Marečkem a Evou Krhutovou z vydavatelství Antimother.
Nahrávky značky Antimother šíříte na kazetách a formou streamu a downloadu. Je pro vás jedno z těchto médií důležitější, nebo jde o navzájem se doplňující způsoby existence hudebních alb? Dovedete si představit, že byste vydávali hudbu buď jen na fyzickém nosiči, nebo jen v digitální podobě?
Jiří Mareček (JM): Z mého pohledu je digital v podstatě nutný. Ne každý, kdo si kazety kupuje, si je může přehrát, kdykoli chce. Drtivá většina lidí si kazety, podobně jako třeba vinyly, pořizuje jako určitý fetiš – fyzický artefakt, často v limitovaných edicích, který může mít určitou sběratelskou hodnotu. Digitální forma téhož alba pak slouží jako efektivní médium pro běžný poslech. Dokážu si tedy představit, že by se vydával jen digital, ale už mi moc nedává smysl věnovat se jenom kazetám.
Eva Krhutová (EK): Já bych si dokázala představit, že bychom nevydávali vůbec žádnou hudbu…
Není potom „kazetová kultura“ tak trochu klam, pokud si lidé na …
