Daniel Defoe: Robinson Crusoe

Přeložil Martin Pokorný

Odeon 2022, 340 s.

Po více než sto letech vyšel nový překlad kanonického dobrodružného příběhu, který je u nás v obecném povědomí známý především z převyprávění J. V. Plevy, značně deformujícího původní vyznění příběhu. Ačkoli se v románu z roku 1719 Angličan Defoe vymezuje vůči náboženské netoleranci a Robinsonovými ústy kritizuje škody napáchané na americkém kontinentu a jeho obyvatelstvu španělskou conquistou, hlavnímu hrdinovi to jakožto jihoamerickému farmáři nebrání, aby si jel přivydělat do Afriky obchodem s otroky. Jak každý ví, během této cesty jako jediný přežije ztroskotání lodi v karibské oblasti, kde následně po dlouhých osmadvacet let pobývá na „ostrově Zoufalství“. Tento malý divoký ostrov začne opevňovat, kultivovat a zušlechťovat, přičemž popisy této činnosti jsou velmi důsledné, až obsedantní. Velká pozornost je pochopitelně upřena k jídlu, takže se můžeme dočíst, jak tento kolonizátorský survivalista okusí kočku, kůzlátko, nejrůznější druhy ptáků, želvy, a dokonce i delfíní mládě. A podobně jako ochutnává vše možné i nemožné, panicky se bojí toho, že bude sám uloven a sežrán kanibaly. Během osamělého pobytu na ostrově se z dobrodruha stává zbožný hospodář, kající se z lotrovství, které vzešlo z jeho neklidné povahy, bezbožnosti a vzdorování otcovské vůli. Navzdory výše řečenému nový překlad Robinsonových příběhů dokazuje, že tři sta let od prvního vydání nijak neumenšilo sílu a čtivost díla, jež stálo na počátku realistické literární tradice a zároveň významně spoluurčilo podobu dobrodružného žánru.