Dokumentární román Náraz sleduje trajektorii západoberlínské squatterské scény, formované punkem a německým podzimem 1977. Autorské trio Heinz Bude, Bettina Munk a Karin Wieland přichází s generační výpovědí přibližující obsazování domů, rozpad hnutí a následný návrat k měšťácké existenci.
Squatterský mýtus kreuzberské generace osmdesátých let je literárně ztvárněn v sociálněrealistickém románu spisovatele a někdejšího squattera Michaela Wildenhaina Die kalte Haut der Stadt (Chladná kůže města, 1991), jenž popisně reflektuje střety s policií i neonacisty a postupnou ztrátu iluzí ze života ve squatech a radikálně levicové politiky vůbec. Proměna Kreuzbergu z kontrakulturního „území nikoho“ v lukrativní čtvrť plnou yuppies je zase analyzována v etnografické studii Mythos Kreuzberg (Mýtus Kreuzberg, 1998) kulturní antropoložky Barbary Langové. V těchto plovoucích kulisách se odehrává i příběh dokumentárního románu Náraz (Aufprall, 2020). Tři autoři – sociolog Heinz Bude, umělkyně Bettina Munk a politoložka a spisovatelka Karin Wieland – zde propůjčují hlas dvěma vypravěčským postavám, pojmenovaným Thomas a Luisa. Motivací pro český překlad byla zřejmě skutečnost, že jedna z vedlejších postav zahyne při tragické …
