Památkářství jako experiment

Jak zapojit památky do života?

Kniha Živá památka se snaží nově a neotřele nahlédnout roli památkové péče očima různých oborů. Čeští i zahraniční autoři a autorky se zamýšlejí nad možnostmi a budoucností oboru, nad tím, co je památka i jak se památková ochrana podepisuje na podobě měst

Knih o památkové péči v posledních letech nevychází mnoho. Předloni vydal architekt Marek Tichý publikaci Historická a současná architektura, kde popsal své praktické zkušenosti s prací v historickém prostředí. Z druhého konce oborového spektra pochází sborník Teoretické základy památkové péče na prahu 21. století, který sestavili Ludmila Hůrková a Dalibor Prix z Akademie věd v roce 2019. Kniha Živá památka, již editovala architektka Pavla Melková, se nachází někde mezi těmito dvěma póly. Její základ tvoří texty Jorgeho Otera­-Pailose, profesora a ředitele památkové péče na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, v překladu Rostislava Šváchy a Jany Tiché. V druhé části nalezneme příspěvky českých autorů, kteří měli dle editorčina záměru reagovat na Otera­-Pailose nejen teoreticky, ale i s přihlédnutím k praxi. Ústředním motivem knihy je zapojení památek do současného života tak, aby kulturně obohatily společnost. Jde bezesporu o smysluplný koncept, který má na první pohled …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě