Kurátor Tomáš Pospiszyl připravil pro Dům umění města Brna výběr ze životního díla klíčové osobnosti poválečného československého sochařství. Jak se výstavě, ve které je kladen důraz na fyzický prožitek diváctva, podařilo zprostředkovat tvorbu Evy Kmentové?
Brněnská výstava děl sochařky Evy Kmentové (1928–1980) představuje vrstevnatý průřez jejím žánrově i stylově pestrým dílem, jež v Domě umění zastupují konceptuální koláže, sochy a drobné plastiky. Jedná se ale o počin, který v dostatečné šíři reflektuje tvorbu jedné z nejvýznamnějších českých umělkyň druhé poloviny 20. století?
V porovnání s pražskou retrospektivou pořádanou na přelomu let 2006 a 2007 je brněnská výstava komornější a především výběrovější, neboť kurátor výstavy Tomáš Pospiszyl volil tematicky úzce vymezené význačné ukázky z bohatého spektra autorčiny tvorby. Zastoupeny jsou přitom jak plastiky, tak konceptuální díla, která souvisí se sociokulturními fenomény šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Kmentová si v nich často klade otázky existenciálního charakteru, rozkrývá genderová témata nebo zkoumá erotické asociace. Sama autorka je na výstavě symbolicky rovněž přítomna, a sice prostřednictvím reliéfní sochy Terč-žena (1968), jež představuje …
