Film o fiktivní dirigentce od amerického režiséra Todda Fielda měl premiéru loni v září na festivalu v Benátkách a nyní vstupuje do českých kin. Dominuje mu výkon Cate Blanchett a téma zneužívání moci. Dostojí však pověsti jednoho z nejdiskutovanějších děl sezóny?
Mahlerem zatěžkaná filmová studie mocichtivého monstra, anebo úvaha nad nástrahami cancel culture? Podobné otázky v titulcích článků o posledním snímku Todda Fielda Tár utvářely od jeho zářijové premiéry na benátském festivalu filmovou událost letošní sezóny. Hudební životopis fiktivní dirigentské superstar si místo na výsluní získal díky uhrančivosti Cate Blanchett a také tím, že je komplexním příspěvkem do diskuse o zneužívání moci se sexuálním podtextem. Jenže někdy – v duchu samotného díla – libozvučná melodie, kterou chceme slyšet, přehluší okolní kakofonní realitu.
Tár o Tár
Lydii Tár potkáváme na vrcholu její kariéry – vede prestižní těleso Berlínských filharmoniků, s nimiž chystá nahrávání Mahlerovy Páté symfonie. Zanedlouho vydá sebezpytující životopis, nazvaný Tár o Tár. Má za sebou studium na Harvardu a muzikologický výzkum peruánských domorodců. Pyšní se spoluprací s předními světovými orchestry a nejvýznamnějšími oceněními, …
