I v únoru se stránky čínského tisku plnily převážně domácí politikou. Šlo především o texty upozorňující na zasedání Čínského shromáždění lidových zástupců a Čínského lidového politického poradního shromáždění, tedy nominálně nejvyšších legislativních orgánů. Jejich skutečnou rolí je nicméně legitimizace čínského politického systému jako demokracie s určitými pluralitními prvky – čistě formálně v ČLR existuje kromě Komunistické strany Číny dalších osm povolených stran, které jsou součástí Jednotné fronty (obdoby Národní fronty, kterou známe z ČSSR). Hlavně shromáždění lidových zástupců pouze odklepává zákonné úpravy předem formulované stranou. Úkolem druhého tělesa je pak navíc kooptace elit z řad menšin a zájmových skupin, poradní shromáždění totiž spadá pod systém Jednotné fronty a náplní jeho práce je politická kontrola nestranických elementů společnosti. Občanům Číny jsou „dvě zasedání“ prezentována jako vrcholná událost politické sezóny, kdy je povoleno diskutovat o zákonech a opatřeních, jejichž finální podoba je přitom již schválena stranickými strukturami.
Oproti loňskému podzimu z čínských médií prakticky zmizely zmínky o koronaviru, ale také o ruské válce na Ukrajině. Určité pozornosti se dostalo diplomatické misi ministra zahraničí Wang Iho na Mnichovské bezpečnostní konferenci, odkud směřuje do Ruska. Čínská média si všímají především poměrně ostré slovní výměny mezi Wangem a americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, která proběhla na pozadí stále nepříliš objasněného sporu ohledně čínského balónu sestřeleného v americkém vzdušném prostoru. Wang jednání americké strany dokonce označil za „hysterii“ a po schůzce se svým americkým protějškem řekl novinářům, že incident je „politická fraška“, a požádal USA, aby „jednaly upřímně“ a „napravily své chyby“, kterými „poškodily čínsko-americké vztahy“. (Čínský tisk ovšem neinformoval o poměrně závažném obvinění ze strany Blinkena, že ČLR zvažuje dodávky zbraní Rusku.) Podle textu publikovaného 19. února v China News Service, stranickém médiu cílícím na globální čínskou diasporu, kritiku vznesl i čínský velvyslanec při OSN, a to konkrétně vůči celé alianci NATO, kterou označil za „potížistu“ světové politické scény. Tento názor velvyslanec pronesl nejen v kontextu války na Ukrajině, ale také v reakci na „nezodpovědné výroky nezakládající se na faktech“ generálního tajemníka NATO, jenž označil rostoucí čínskou vojenskou sílu za „výzvu“ pro alianci.
Šanghajský pozorovatel, online portál stranického Osvobozeneckého deníku, si 17. února všiml dvou zpráv týkajících se Běloruska. Především se běloruský prezident Alexandr Lukašenko v Moskvě setkal s Vladimirem Putinem. Lukašenko při jednání zdůraznil, že Bělorusko splnilo v roce 2022 závazky plynoucí z dohod o bezpečnostní spolupráci s Ruskem. Podle Putina se ale oba lídři kromě vojenských otázek bavili také o ekonomických záležitostech. Větší prostor dostala zpráva běloruské státní tiskové agentury, podle níž Lukašenko prohlásil, že se do války po boku Ruska zapojí v případě, že „na území Běloruska vstoupí byť jen jeden cizí voják“. Dokud k tomu nedojde, Bělorusko nemá v úmyslu válčit. Běloruský prezident si postěžoval, že zatímco on neposlal na Ukrajinu jediného vojáka a ani se k tomu nechystá, Západ tam posílá žoldáky, a přesto je kritizován právě Lukašenko.
V pátek 17. února se na hlavních stránkách státních online médií objevil pozitivně laděný komentář Agentury Nová Čína k budoucnosti čínské ekonomiky. Vzletným, až poetickým jazykem líčí nadcházející jaro jako dobu zaručeného rozkvětu pod pevným vedením generálního tajemníka Si Ťin-pchinga. Autor se opírá o meziroční růst turismu i spotřeby, o závěry Ústřední ekonomické pracovní konference, která se sešla na konci ledna, ale také o výsledky studie Mezinárodního měnového fondu, která odhaduje dlouhodobý růst čínské ekonomiky nejméně na 5,2 procenta. Loni touto dobou byly ve velkých městech ČLR zavedeny tvrdé lockdowny a oběh zboží i osob byl minimální, takže růst je spíše logickým návratem k „normálu“. Zároveň se s ohledem na nespolehlivost oficiálních statistik nedovíme, jaký byl reálný růst čínského hospodářství za covidu, či zda nešlo dokonce o pokles, jak tvrdili někteří ekonomové. Podobné články mají především posílit důvěru čínských občanů a zahraničních investorů v další růst čínské ekonomiky, což se zatím víceméně daří.
„Rok zahájení pochodu k všeobecně vybudovanému socialismu a modernizovanému státu.“ Tak označila 17. února na svých webových stránkách rok 2023 státní čínská televize CCTV. Po konsolidaci systému na 20. sjezdu Komunistické strany Číny loni na podzim má prý země letos nakročeno ke „kvalitnímu rozvoji s vysokou přidanou hodnotou“. Jelikož jde o ideologický článek, patrně připravující čtenáře na „dvě zasedání“, důraz je kladen na „ideje“ onoho rozvoje, které jsou podle autora obsaženy v Si Ťin-pchingových projevech z let 2015 až 2022.
Komentář na stranické Lidové síti z 19. února se rovněž věnuje důležitosti rozvoje. Zaměřuje se však na chudé rurální oblasti, které měla zachránit kampaň proti extrémní chudobě, jejíž úspěšné završení oznámila státostrana již na konci roku 2020. Vše se údajně podařilo i navzdory covidovému propadu reálných mezd. Politické elity si nicméně uvědomují, že „vymýcení chudoby“ na papíře nestačí. Komentář tudíž naznačuje pokračování snah o zlepšení životních podmínek na venkově, především pak v oblasti vzdělávání a kvality práce, čehož má být dosaženo pomocí rozvojových programů „obnovy“.