Za svůj druhý snímek Modrý kaftan si režisérka Maryam Touzani odnesla cenu kritiků FIPRESCI z Cannes. Drama z rodinného krejčovství zkoumá úpadek tradic, nadvládu konvencí i problematičnost queer vztahů v marocké společnosti.
V pološeru marockého krejčovství se odvíjí milostné drama o jednom partnerství a jedné lásce. Režisérka Maryam Touzani se novinkou Modrý kaftan (Le Bleu du caftan, 2022) vrací k rozviklávání zastaralých společenských struktur, které v podobě striktně konzervativních hodnot svazovaly už hrdinky jejího debutu Adam (2019). Ve svém druhém filmu, jenž se zaměřuje na stárnoucí manželský pár a jejich mladšího pomocníka, cílí na rigiditu silně náboženského prostředí a staví proti sobě dvě protichůdná pojetí tradic. Na jedné straně opatrnou prezervaci ručního vyšívání kaftanů, tohoto postupně vymírajícího kulturního dědictví, na straně druhé úzkostlivé vymáhání normativních vztahových vzorců a rodinných poměrů, které zapovídá cokoli jiného než heterosexuální soužití.
Krejčí Halim stojí na rozcestí zvyklostí a modernity, pasivní stability a aktivní změny – je pozorným manželem a jedním z posledních řemeslníků ve městě, kteří šaty nezdobí pomocí šicího stroje. Současně ale před …
