Souvislosti absurdity

K dramatické tvorbě Vratislava Effenbergera

Většina divadelních her klíčové postavy poválečného československého surrealismu se dosud nedočkala oficiálního vydání. Některé z nich přitom mají blízko k předním dílům absurdního dramatu. Vedle originálního konceptu parapoezie by si průzkum zasloužilo také Effenbergerovo rané vzplanutí pro tvorbu Osvobozeného divadla.

Vedle osmi knih básní a korpusu teoretických textů vytvořil Vratislav Effenberger také rozsáhlé dílo dramatické: činoherní texty, libreta k pantomimám, scénáře a pseudoscénáře. Je trochu paradox, že většina těchto děl stále čeká na soubornou edici – byly to přece právě pseudoscénáře, díky nimž se po polistopadové publikaci souboru Surovost života a cynismus fantasie (1991) Effenbergerovo jméno zapsalo do širšího povědomí jako synonymum všeho, čím kulminovala jedinečnost českého poválečného surrealismu a v čem se projevilo rozpětí jeho vývojových možností. Dvousvazkové vydání básnických spisů pak přispělo k překonání jednostranností, jimiž iniciační působení Surovosti života autorův tvůrčí profil zatížilo. Jeho postoj k lyrismu, dosud pokládaný za jednoznačně negativní, se přece jen ukázal jako komplikovanější. Na jeho základním programu „útěku do skutečnosti“ je zdůrazňován nejen smysl pro dialektiku objektivních a subjektivních faktorů poznávání skutečnosti, …

Tento článek si přečtou pouze předplatitelé


Předplaťte si Ádvojku

Přihlášení

Kupte si A2 v elektronické podobě