Možná jste se také doslechli o vynikajícím nápadu Správy železnic: na nádražích se v budoucnu napijete vody jen se zvláštní aplikací v chytrém telefonu. Namísto použití jednoduchého pítka se zaregistrujete online, předáte správci patřičné osobní údaje, a bude-li vám systém nakloněn, automat vám do vlastní nádoby načepuje až půl litru vody denně. Pokud jste třeba dítě, senior nebo jste prostě jen zdrženliví v online životě či instalaci aplikací, zařiďte se jinak. Appka má přiléhavý český název Lokni. Až budou v podání SŽ smartphonizovány i další tělesné potřeby, například použití toalety, bude možné tuto softwarovou řadu jednoduše obohatit o další produkty. Jeden z nich by mohli nazvat třeba Spláchni, napadají mě ale i údernější jména… Na nádraží v Zábřehu na Moravě přitom Správa železnic půl roku nedokázala opravit výtah na druhé nástupiště. Nejvýznamnější uzel veřejné dopravy na severozápadní Moravě se tedy sedmnáct let po rekonstrukci stal opět zpola bariérovým. Aniž by se v šachtě výtahu něco pohnulo, dlouhé měsíce na ní viselo oznámení, že se na opravě „intenzivně pracuje“. Začátkem prosince zazněl v regionálním tisku slib, že výtah bude zprovozněn v průběhu měsíce. Nakonec k tomu došlo až 6. ledna. I když se vtírá otázka, zda aspoň někdo z této organizace jezdí občas vlakem, v zásadě se dá pochopit, že se složitější oprava při nedostupnosti náhradních dílů může skutečně protáhnout na půl roku. Horší je zjištění, že slova pro pracovníky SŽ váží méně než vzduch. Není jim trapné vyplivnout na papír cokoli, co jejich problém odsune o týden nebo o měsíc. Na Moravě slibem nezarmoutíš. Proč vlastně nezavést aplikaci i pro nově zprovozněný zábřežský výtah? Nebo rovnou dvě: jedna by se mohla jmenovat Sjeď a druhá Vyjeď.