Antikvářů z celé republiky jsme se zeptali, v jakém stavu se nachází jejich řemeslo po pandemii covidu a následném odlivu velké části obchodu na internet. Dočteme se o antikvární nostalgii, dobrodružných výkupech i o tom, že jde sice o jedno z nejsvobodnějších zaměstnání, ale zároveň o žádnou romantiku. A také to může být pěkná dřina.
1. Změnily se antikvariáty během posledních let? A co bylo hlavní příčinou?
2. Proč má podle vás dnes smysl provozovat kamenný antikvariát?
3. Jak se stavíte k „secondhandovému“ obchodování s knihami typu Knihobot nebo fanouškovské weby jako Trh knih? Jsou výraznou konkurencí, nebo žijete vedle sebe?
4. Přicházejí ještě lidé jen tak nazdařbůh prohlížet tituly v prodejně, nebo dnes chodí hlavně pro online objednávky?
5. Jsou mezi vašimi zákazníky spíše čtenáři, nebo sběratelé? Respektive – jsou dnes vedle „pohledářů“ ještě nějaké výraznější skupiny sběratelů?
6. Jsou pořád ještě výkupy, které vás těší a které nejsou jen „provozní“?
7. Jaký byl váš nejbizarnější, nejlepší nebo nejzajímavější výkup?
8. Má antikvář vlastní sbírky, nebo se snaží nenosit si práci domů?
Zuzana Zadrobílková
Trigon, Praha
1. Změnily se, jakpak by ne. Nevím, zda během posledních let, ale za těch pětadvacet let, co …
