Bývalý miláček národa. Taková charakteristika náleží jedné z nejkontroverznějších postav novodobé francouzské historie. Henri Antoine Grouès, katolický kněz známý jako abbé Pierre, se více než deset let po své smrti proměnil z respektované osobnosti ve vyvrhele společnosti, když vyšly najevo jeho sexuální delikty páchané na ženách i dětech.
V polovině letošního dubna vyšla kniha Abbé Pierre. La fabrique d’un saint (Abbé Pierre. Stvoření svatého) investigativních novinářek Laetitie Cherel a Marie-France Etchegoin, která přivedla na světlo nové skutečnosti. Zásadním zjištěním, jež opět rozpoutalo diskusi o omertě v katolické církvi, byl fakt, že o sexuálních útocích kapucínského kněze se vědělo nejen ve Francii, ale i ve Vatikánu, a to již od roku 1955. Svatý stolec s tím ale nic nedělal a svého představeného zdárně kryl téměř sedmdesát let. Prezidentka Konference francouzských řeholníků a řeholnic Véronique Margron nedávno označila abbého Pierra za psychicky nemocného člověka a vyzvala k okamžitému otevření archivů a zveřejnění materiálů dokumentujících jeho přečiny.
To ale není jediný skandál ve francouzské katolické církvi. Společností v současné době hýbou odhalení týkající se prestižního katolického vzdělávacího institutu Notre-Dame de Bétharram, dějiště jednoho z největších případů pedokriminality. Stovka obětí – včetně dcery premiéra Françoise Bayroua – podala svědectví o fyzickém, psychickém i sexuálním zneužívání. I tyto praktiky přitom byly veřejným tajemstvím. Dokazuje to ostatně i hojně používaná výhrůžka neposlušným dětem: „Když budeš zlobit, půjdeš do Bétharramu!“