Přeložila Lucie Mikolajková
Vendeta 2024, 712 s.
Charles Manson byl až do své smrti v listopadu 2017 nejen jednou z nejděsivějších postav amerických dějin, ale také zvrácenou kulturní ikonou. Brutální vraždy, které spáchaly jeho stoupenkyně v srpnu 1969 v Los Angeles, se totiž staly symbolickým ukončením optimismu šedesátých let. Skutečnost, že vrazi sedmi lidí pocházeli z komunity, v níž hrály ústřední roli volná láska a LSD, kontaminovala obraz hnutí hippies způsobem, z něhož se už nevzpamatovalo. Mansonova démoničnost spočívala jednak v tom, že jeho sekta představovala totální perverzi všech nadějí a iluzí končící dekády, jednak ve skutečnosti, že sám Manson se na zmíněných vraždách osobně nepodílel (i když dříve zabíjel osobně). Na jeho „Rodině“, jak si sekta říkala, je dodnes fascinující i hrozivé, že jejímu vůdci stačilo vyslat své přívrženkyně zabíjet, a ony to pro něj ochotně – a velmi brutálně – udělaly. Knihu Helter Skelter, pojmenovanou po apokalyptické mezirasové válce, kterou se Manson snažil rozpoutat, napsal bezprostředně po procesu s členy sekty státní zástupce Vincent Bugliosi spolu s novinářem Curtem Gentrym. Autoři podrobně sledují vyšetřování, hromadí důkazy (občas až úmorně) a snaží se doložit to, co Bugliosi dokázal u soudu: totiž že sérii vražd spáchaly Mansonovy stoupenkyně a že jejich iniciátorem byl sám „Charlie“. V tomto ohledu je kniha úspěšná, zároveň však – už kvůli malému časovému odstupu od událostí – nenabízí reflexi kulturního dopadu Mansonovy sekty na šedesátá léta i celou americkou společnost.