Ve svém posledním románu Loupežník se švýcarský spisovatel Robert Walser otevřeně vyjadřuje ke svému životu. Prózu napsanou roku 1925 tak můžeme číst jako zpověď podivuhodného autora, který za sebou zanechal rozsáhlé literární dílo, později vydané ve 26 svazcích.

Dvě hravé črty od švýcarského spisovatele Roberta Walsera pocházejí z řady zápisů tužkou, z nichž většina byla rozluštěna až v devadesátých letech 20. století.

Švýcarský spisovatel Robert Walser v jednom ze svých nekrásnějších textů s ironií sobě vlastní líčí, co všechno ho potkalo na procházce městem a okolní přírodou, přičemž se odvolává na své nezadatelné právo potěšit srdce i duši přírodou i nečekanými zážitky, jež mu …

Můj spolužák Schacht je zvláštní povaha. Sní o tom, že z něho jednou bude muzikant. Říká mi, jak si představuje, že hraje kouzelně na housle, a když se mu podívám na ruce, věřím mu. Rád se směje, ale pak ho zničehonic ...