Nebývá zvykem, aby se bohemista vyjadřoval ke konkrétní politické debatě. Michal Hořejší nicméně ve své knize Politika lesa zvolil metodu jazykové diskursivní analýzy a z perspektivy lingvisty rekonstruuje průběh debaty o Národním parku Šumava od počátku devadesátých let do konce let nultých.

Kniha novinářských prací Jiřího Weila z let 1933 až 1937, edičně připravená Michaelem Špiritem, navazuje na předchozí soubor autorovy publicistiky psané po roce 1920 a obsahuje texty z jeho pobytu ve SSSR i ty, které napsal po svém vyloučení z KSČ. Jedná se o strhující čtení, které si v mnoha …

Libanonský avokádový byznys představuje naději na zlepšení tamní ekonomické situace. Takový dojem alespoň vytváří rozvojový sektor, který do pěstování avokáda a jeho exportu investuje nemalé částky. Jak to ovlivňuje podmínky místních farmářů a co to vypovídá o povaze západních investic a globální …

V prosinci zemřel mnohokrát vězněný italský teoretik insurekcionismu Alfredo M. Bonanno, který byl i v prostředí sociálních hnutí mnohými kritizován za svou militantnost. Jisté je, že idea anarchismu pro něj nebyla věcí mladistvého poblouznění, ale celoživotním bojem, z kterého neslevil ani …

Opět se slavil 17. listopad jako Den boje za svobodu a demokracii. Mělo by se také připomínat, že už 21. listopadu 1989 vznikla na základě návrhu Josefa Vavrouška z Kruhu nezávislé inteligence a Ivana Dejmala z Charty 77 platforma ekologických organizací Zelený kruh, která stále existuje. Mezi …

Nelson Mandela byl patrně nejslavnějším politickým vězněm minulého století a patřil rovněž k nejdéle vězněným. Od jeho smrti uplynulo 5. prosince deset let. Dodnes zůstává symbolem nejen boje za svobodu, ale také smíření.

Česká pivní kultura je vnímána jako národní „rodinné stříbro“. Přitom samozřejmost, s jakou k „tekutému chlebu“ přistupuje, nechává stranou některé zásadní otázky. Mimo jiné tu nejzásadnější: jaká je jeho hodnota?

Ohlížení se po nadobro ztracených místech pivního bratrství patří k žánrům, které se nevyhýbají žádné lokalitě. V Brně se podobným způsobem vzpomíná třeba na restauraci U Čápa. Proměna hospodské kultury není ovšem jen k vzteku, můžeme ji chápat i jako možnost hledání nových „ostrůvků …

Hospodská kultura úzce souvisí s činností stolních společností, které svůj rozkvět zažívaly před osmdesáti lety, ale snahy o jejich obnovu lze pozorovat i v současnosti. Kdo jsou šlarafiáni a jak se jejich společnost liší od ústeckého sdružení Collegium Cibium? A jakou roli v pivních říších …