Když před dvaceti lety vyšla v mnichovském Piper Verlag kniha Berta Suttnerová, Život pro mír, přijela do Prahy na pozvání rakouského velvyslanectví její autorka Brigitte Hamannová, aby u nás slavnou pražskou rodačku připomněla. Od té doby se na mnoha místech a při různých příležitostech říkalo, že by tato, dosud nejobsáhlejší práce o někdejší hraběnce Kinské, pozdější baronce Suttnerové, měla vyjít i v češtině. Letos se to konečně podařilo zásluhou několika převážně zahraničních nadací a po neúnavném úsilí pražské o. p. s. Gender Studies.
Otázkou je, proč má český čtenář této nikoli útlé (570 stran), a tedy ani levné (449 Kč) publikaci věnovat svou pozornost. Berta Suttnerová byla zcela mimořádnou osobností. Nikoli pro pocty, kterých se jí dostalo – Nobelova cena, nejslavnější žena světa v mezinárodní anketě Berliner Tagblattu –, ale pro její dramatický osud, který je v knize zarámován prostředím posledních let Rakousko-Uherska a Evropy před Velkou válkou. Suttnerová je nám sympatická už v první polovině svého života, kdy ještě neměla ani ponětí o nějakém mírovém hnutí. Například tím, že ve chvíli zásadního životního rozhodování odmítla zajímavého a bohatého Alfreda Nobela, aby vyslyšela svou první lásku, mladého barona Suttnera. Po sňatku se však ocitli téměř bez prostředků, a tak odjeli do vzdálené Gruzie, kde Berta po devíti letech vyzrála ve vzdělanou, přemýšlivou spisovatelku. Po návratu do Evropy ji oslnily myšlenky tehdy ještě spíš kabinetního mírového hnutí a věnovala jim svůj nejslavnější román Die Waffen nieder!, do češtiny překládaný jako Odzbrojte!.
Význam knihy byl nezměřitelný. Téma války, které pojednala jako první v evropské literatuře, zasáhlo svou zdrcující výmluvností statisíce čtenářů na celém světě. „Odstranění otroctví předcházela slavná kniha jedné paní, Mme Beecher-Stoweové. Dej Bůh, ať po Vaší knize následuje odstranění války,“ napsal jí čtenář Lev Tolstoj. Jisté je, že vydání této knihy, jíž se v krátké době dostalo desítek překladů, podnítilo vznik moderního mírového hnutí, které do konce svého života ztělesňovala právě Berta Suttnerová.
Zemřela šest týdnů před vypuknutím první světové války, přesvědčená o tom, že válečné hrůzy, před nimiž varovala, nové válce zabrání. Sklízela nejen souhlas a obdiv, ale také posměch a nenávist, když ji v tisku nazývali Mírovou Bertou a také Židovskou Bertou, protože odsuzovala antisemitismus, bující zejména ve Vídni. Stefan Zweig na podzim 1914 pokorně zaznamenal její výrok: „Vím, že mne považujete za směšnou, bláznivou ženskou. Kéž byste na tom nic nemuseli měnit!” Smutnou rehabilitaci jejímu vášnivému varování před hrůzami bitevních polí přinesla do té doby nepředstavitelná válečná jatka. Jestliže český překlad knihy Odzbrojte! znaly do té doby stovky čtenářů, za války, když ztroskotala původní představa vítězné epizody, která skončí do Vánoc, šla tato kniha z ruky do ruky. Pozdě jí dávali za pravdu.
Kniha o hraběnce Bertě Kinské, později baronce Suttnerové, zaujme popisem evropského prostředí, zájmů, nálad, masově sdílených omylů i méně rozšířených humánních a demokratických postojů. Především Vídně před dvěma válkami, kdy toto město utvářelo ještě bezvýznamného Hitlera, ale také řadu vynikajících osobností. Za nedostatek lze z hlediska českého čtenáře považovat málo údajů o vztahu Suttnerové k Čechům a ku Praze, v níž – nikoli pro pociťovaný závazek vůči rodnému městu, ale ze zásady vždy stranit slabším a utiskovaným – stavěla českou kulturu na roveň namyšlenému kulturnímu životu pražských Němců. Za přínos lze považovat opravu, kterou do českého vydání vnesla česká historička Jana Hodurová: zatímco všechny dosavadní monografie o Suttnerové uvádějí, že se narodila na Staroměstském náměstí v Paláci Kinských, jejím skutečným rodištěm byl dnes již neexistující dům na rohu ulic Vodičkovy a V jámě. Až se i v Praze bude stavět pomník této krásné a důstojně svobodomyslně ženě…
Autor je historik.
Brigitte Haman: Bertha von Suttner – Život pro mír. One Woman Press, Praha 2006, 570 stran.