Režie Mike Barker, 2004, 93 min.
Filmaři k adaptacím děl Oscara Wildea bohužel přistupují buď s naprostou pietou, která však výslednému ději neprospěje, anebo se snaží s motivy pohrávat po svém. Mike Barker se pokouší vnést do svého „vtipného dramatu“ o záletnících a záletnicích břitký humor anglického literáta, otupuje však ostří melodramatickými úlety směrem do sladkobolného příběhu „jsem tvá matka, ale nemůžu ti to říct!“. Film má tempo právě tehdy, když se nic neděje, pouze sedí a povídá. Strnulý naopak zůstává, když se nám snaží vypravěč sdělovat důležité pochody v duši, intrikuje, prolíná osudy jednotlivých aktérů. Ti jsou povětšinou obsazeni velmi příjemně, klasicky se nejlépe dívá na Scarlett Johanssonovou. Helen Huntová je šarmantní, ale bohužel je její role od ironického Wildeova nadhledu až příliš vzdálená. Opakem jsou mužské party, kdy až na bezvýrazného Marka Umberse jsou páni tím, kdo se stará o dynamiku a vtip filmu. Filmařsky je snímek oku lahodný, sází na kostýmy a romantické scenerie italského pobřeží, využívá měkkého svícení a kontinuálního neviditelného střihu. Hudbou a některými záběry (závěrečný odlet vstříc zapadajícímu slunci!) však dělá z adaptace pouze průměrný titul, kterých bylo a je již dost. Absence bonusů na DVD proto ani nezamrzí.
Lukáš Gregor
Fast Food Nation
Režie Richard Linklater, 2006, 109 min.
Režisér Richard Linklater (autor revolučního Temného obrazu) patří v poslední době k nejplodnějším americkým režisérům s často dvěma filmy ročně. Není pak divu, že některé jeho snímky nejsou nejpovedenější, a k nim patří i Fast Food Nation. Jako by tu navazoval na dokument Super Size Me, když se snaží ukázat, že za hamburgery stojí obrovská mašinerie na zabíjení krav. Linklater jde ale ještě dál, a tak v těchto továrnách na maso pracují vykořisťovaní Mexičané a tím, kdo to může všechno zastavit, jsou uvědomělí studenti. Tyto motivy pak rozvrstvil do tří dějových linií, propojených úspěšným fastfoodovým řetězcem Big One (Macek). Mladý manažer jede zjistit do výrobny masa, proč je v něm příliš vysoké procento kravského trusu, skupina mladých Mexičanů se snaží ve stejném podniku vydělat pár dolarů pro spokojenější život a skupinka studentů (zaměstnaných v koncových prodejnách) přemýšlí o tom, jak dát Američanům najevo, že by se měli trochu uskromnit. Zpočátku sice snímek nevypadá tak politicky, s postupem času jsme však svědky stále delších přednášek o tom, jak je vše prohnilé. Škoda, že režisér více nevyužil humoru, takhle snímek vyznívá jako suchopárný dokument pro studenty. Za zmínku stojí překvapivé množství hereckých celebrit (Bruce Willis, Ethan Hawk nebo Kris Kristofferson) ve vedlejších rolích.
Jiří G. Růžička
Spider-Man 3
Activision 2007
PC, Xbox 360
Historie herních adaptací filmových předloh není příliš slavná a téměř vždy šlo o produkty, které pouze sekundovaly hollywoodskému trháku – a podle úspěšnosti filmu samotného pak buď profitovaly nebo se propadly. Spider-Man 3, pokračování osudů Petera Parkera, si hru bezesporu zaslouží, ale že produkční firma Activision ve spojení s vývojáři Treyarch vytvoří něco, co v mnoha směrech přebíjí film, to nečekal nikdo. Hra se definuje jako freeform městská akce, tedy hra s absolutní svobodou pohybu po městě a možností volby dalších úkolů. Jde tedy o koncept Grand Theft Auto s příměsí dramatického vyprávění v jednotlivých misích. Mise jsou řešeny jako uzavřené příběhy v délce přibližně jedné hodiny a zpracovávají jak samotné téma filmu, tak vedlejší motivy z komiksů. Dynamice vyprávění napomáhají časté animace nebo intraktivní scény a – souboje. Možnosti „Spideyho“ jsou téměř nevyčerpatelné, po správně zmáčknutých klávesách vykonává řadu speciálních úderů a s pomocí bullet timeu si nejlepší z nich můžete vychutnat zpomaleně. Do moderní hry se tak dostávají ozvěny propracovaných mlátiček jeden na jednoho, jako byl Mortal Kombat. Směs příběhovitosti, skákání mezi mrakodrapy, animací a akční nirvány působí velmi dynamicky a rozhodně se dá doporučit.
Pavel Dobrovský
Efterklang
Under Giant Trees
Leaf label 2007
Ambientní plochy jsou sice hudební větví, z níž už bylo odřezáno maximum a teď nezbývá než experimentovat jen s minimálními možnostmi, jenže projektu Efterklang se i na tak malém prostoru podařilo vytvořit vlastní realitu. Možná trochu písničkářství, možná trochu moderní klasika. Ale určitě je to natolik specifický žánr, že o Efterklang stojí za to se aspoň v téhle krátké recenzi zmínit. Jejich stylu „minutu-smyčce-minutu-klavír-minutu-beaty-a-minutu-zpěv“ sice nepodlehnete tak snadno, spíš vás možná začne pro svou „kolovrátkovost“, kdy skladby celou dobu vycházejí jen z několika zvuků, nudit; ovšem pokud se do pěti nových balad dokážete zaposlouchat, otevře se vám animovaný svět plný anomálií, známý z jejich videoklipů. Zvláštní ruchy zní jako pochodování armády brouků, drnkání na housle zase jako nárazy komářích křídel do hustého kouře nad praskajícím ohněm. I proto má tato hudba jednu zásadní nevýhodu: přes silné mužské vokály ji velmi jednoduše přehluší i tekoucí voda v koupelně. Pět písniček na jejich aktuálním počinu Under Giant Trees je proto přiměřených. Utečou poměrně rychle, přesně v tom okamžiku, kdy byste si chtěli pustit jinou desku. Hudba Efterklang by se dala popsat tím strašným slovem „zajímavá“. Ovšem nevím, jestli to v dnešní době stačí. Jim asi ano.
Ondřej Stratilík