Lukáš Orlita (1974) vystudoval brněnskou FaVU VUT – ateliér malby Jiřího Načeradského. Nejnovější autorovy postopartické a zároveň i postabstraktně realistické obrazy mají stylotvorný zdroj v počítačovém 3D programu. Svůj vizuální jazyk autor odvodil ze spektra počítačové nabídky Photoshopu.
Už od dob studií je Orlita obsedantně posedlý technicistním motivem mostu, k němuž se nyní znovu vrací. Tentokrát prostřednictvím silně abstrahující počítačové modelace. Vedle sebe a na sebe klade jednotlivé prvky kompozice. Poté vše transformuje v počítačový trojrozměrný modus, kdy jednotlivé tvary pokrývá a překrývá různou texturou.
Trojrozměrné modely ho však plně neuspokojují. Proto přechází k zdánlivě jednoduššímu motivu jemně se vlnících barevných diagonál. Pohrává si s úhlem nastavení diagonálních pruhů, s jejich hustotou a s jejich optickým barevným vířením. Postupně se dopracoval k prototypu jednoduchého hranatého tunelu, jehož horizont se ztrácí v nedohlednu, jako by přitom názorně sledoval zakřivení prostoru a času.
Orlita pracuje také se zvětšeninou fotografovaného mostu v určité časové situaci. Postupně z jednoho místa přidává záběry mírně zprava, zleva, seshora a zezdola. V programu Photoshopu je pak pojednává efektem rybího oka. Prohnutí a zakřivení se stává prioritním konstrukčním motivem do abstrakce převedeného a od reality vzdáleného námětu. Mostu.