Hlavní město rozhodovalo podle nových pravidel o tom, jakým projektům přidělí své partnerství. Ve skříni přitom zůstávají kostlivci – pochybné praktiky při rozdělování peněz na kulturní a sportovní projekty v minulých letech.
Pražští radní rozhodli na konci května o rozdělení dalších prostředků na kulturu. Tentokrát nikoliv pod hlavičkou kulturních grantů, ale v rámci takzvaného partnerství hlavního města. Jak jsme již referovali v A2 č. 12/2007 a č. 16/2007, „partnerství Prahy při pořádání akcí v oblasti kultury, sportu a volného času“ je specifickou institucí, která letos nahradila takzvané spolupořadatelství dřívějších let, s nímž byla spojena řada pochybností, ne-li přímo skandálů. Ale popořadě.
Zatímco prostřednictvím kulturních grantů hlavní město letos podporuje nejrůznější instituce a projekty v celkové výši 87 343 000 korun, na tzv. partnerství (včetně sportovních akcí) je vyhrazeno na tento rok 55 milionů. V zatím posledním kole rozdělování z pražské kapsy partnerství (do konce roku proběhne ještě jedno kolo pro kulturu a tři pro sportovní akce) radní 29. května rozdělili 12 milionů korun. Již v únoru pak pražské zastupitelstvo schválilo partnerství pro Febiofest (3,5 milionu) a festival Čtyři dny v pohybu (0,7 milionu), v dubnu pak pro Pražské jaro, kterému byl přiděn příspěvek ve výši 9,5 milionu.
Kdo tedy dostal peníze z posledního kola a podle jakých kritérií byly projekty vybírány? Logiku lze hledat jen těžko. Z celkem 27 podpořených projektů nejvíce peněz připadlo na Pražské Quadriennale a Tanec Praha (po 1,6 milionu). Dvě významné a pravidelné akce však mezi podpořenými hned vzápětí následuje muzikál Božena Němcová (1 440 000) a představení Yasmina Reza, Kumšt v divadle na Jezerce (960 000). Stejnou částkou byly podpořeny také Premiéry v Divadle Radka Brzobohatého (960 000). Mezi projekty, na které se dostaly jen drobnější příspěvky, patří například Antigona – rocková opera, která však získala dvakrát tolik (320 000) co doprovodný program pražského Světa knihy. I když rozdělení peněz před Radou hlavního města projednával ještě kulturní výbor magistrátu, s konečným výsledkem není jeho členka Jana Ryšlinková (SNDK ED) příliš spokojena. „Existuje sice už kulturní strategie hlavního města, ale tou se výbor při rozhodování příliš neřídil.“ Zastupitel za stejnou stranu Jiří Witzany pak dodává: „Podle mne by z těchto peněz měly být podporovány jen opravdu prioritní, prestižní a opakující se akce. Ostatní by měly jít přes granty.“
I přes tyto výhrady však stávající systém partnerství představuje přece jen určitý pokrok. Ještě v průběhu loňského roku totiž bylo „spolupořadatelství“ hlavního města synonymem pro netransparentní rozhodování a dost možná i nezákonné nakládání s městskými financemi.
O tom, komu budou přiděleny příspěvky, loni rozhodoval pouhý jeden radní (podle některých z obdarovaných samotný primátor). Písemné zásady stanovující velmi obecná pravidla toho, co mají žádosti o partnerství obsahovat přitom zřejmě platily jen do 7. 9. 2005. Pak už (alespoň podle přehledu hlasování umístěného na internetových stránkách města) Rada nestihla nové zásady přijmout. K tomu, o co se od konce roku 2005 při posuzování žádostí magistrát opíral, není dnes nikdo schopný se vyjádřit. Pracovníci odboru kultury odkazují na odbor právní. Ředitelka odboru právního pak na odbor public relations, který ale neví, co má k záležitosti říci.
Problém je přitom závažnější, než pouhá neexistence vnitřního předpisu. Lidové noviny publikovaly na začátku června dokonce informace o tom, že reklamní a PR agentura Communication Works (která je propojená s firmou East Side Consulting, zajišťující PR primátora Béma) dostala na organizování akcí ke 150. výročí Sigmunda Freuda 2,3 milionu korun. Takový postup je ovšem podle právníků oslovených listem v rozporu se zákonem, protože o tak vysokých částkách musí rozhodovat celé zastupitelstvo. Stejného názoru je i zastupitel Witzany. „Jsem v komisi pro kulturní granty nový, byl jsem ale podobně jako moji služebně starší kolegové letos překvapen, když jsme zjistili, jak se dosud peníze rozdávaly. Dal jsem proto kontrolnímu výboru před týdnem podnět, že tam mohlo dojít k porušení zákona. Jenže nemám moc velká očekávání, výbor je ovládán koalicí. Pokud se jim do toho nebude chtít, zkusím se obrátit na Ministerstvo financí. Problém ovšem je, že dnes tady chybí skutečně nezávislý kontrolní orgán, který by podobné záležitosti přezkoumával. Bylo by potřeba rozšířit pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu,“ domnívá se Witzany. O tom, že by ve věci probíhalo vyšetřování pro trestný čin porušování povinnosti při správě svěřeného majetku, zastupitel neví a trestní oznámení prý ani nepodával.
Ohledně výsledků vyšetřování ze strany kontrolního výboru je skeptická i jeho členka Petra Kolínská (SZ). „Toto téma máme na programu výboru 20. června. Maximálně se ale rozhodne o tom, že dáme spolupořadatelství přezkoumat kontrolnímu odboru magistrátu a vyzveme jej, aby navrhl personální a jiné důsledky.“ Nad otázkou, jak budou ovšem úředníci přezkoumávat jednání vlastního primátora a radních, však opoziční zastupitelka krčí rameny. K 106 projektům, mezi které loni město zarážejícím způsobem rozdělilo 82 milionů korun, patřil i projekt občanského sdružení Motus (1 milion korun), na kterém se nynější zastupitelka podílela. „Veřejně se nad tím nikdo nepozastavil, ale rozdělování mi už tehdy připadalo divné. Nebylo ale úkolem sdružení zákonnost postupu magistrátu kontrolovat,“ uvádí Kolínská. Nehrozí nyní organizacím, že budou muset nezákonně přidělené peníze vracet? „Peníze by měl vracet ten, kdo je neoprávněně rozdělil,“ tvrdí rozhodně Kolínská.