odjinud

Přehled literatury o Otokaru Březinovi, zejména prací Petra Holmana, Miroslava Červenky a Josefa Vojvodíka, podal v úvodním článku brněnského časopisu Universitas č. 2/2007 Emil Černý.

Vzpomínku Óndry Lysohorského (1905––1989) na setkání s Annou Achmatovovou (1889–1966), přeloženou z němčiny Kristýnou Kelnarovou, otiskl Zpravodaj Centra Óndry Lysohorského v čísle 1/2007.

Padesát let, jež uplynula 23. 6. t. r. od smrti básníka, divadelníka a překladatele Louise Fürnberga, rodáka z Jihlavy, připomněl medailon v nové příloze Haló novin z 2. 7. 2007 Naše pravda. (Týdeník tohoto názvu před časem zanikl.)

V Obrysu & Kmenu, už etablované příloze Haló novin, si v čísle 25/2007 Daniel Strož postěžoval, že rodina Josefa Hory znemožnila, aby literární cena udělovaná od loňska Unií českých spisovatelů nesla jméno „bytostně socialistického básníka“ Hory.

Sté výročí narození Jaroslava Foglara 6. 7. t. r. uctilo nakladatelství Olympia vydáním sborníku S Jaroslavem Foglarem od Bobří řeky do Stínadel. - V Orientaci, příloze Lidových novin z 23. 6. 2007, se nad životaschopností Foglarova odkazu zamýšlel Jan Čáp.

K Tarzanově babičce Z. M. Kuděje (Ant. Svěcený 1926) obrátil pozornost Ivo Fencl v Tvaru č. 12/2007 v rubrice Patvar.

„Nádhernou, cennou a objevnou knihou se zbytečnými chybami“ je pro Vladimíra Justa v Divadelní revui č. 2/2007 první díl Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha (k vyd. připravil Ladislav Matějka, doslov Jan Kolář, faktografická revize Josef Herman, Jiří Tomáš – Akropolis 2007).

Ve velkém rozhovoru Čtení na léto (Divadelní noviny č. 13/2007) režisér Jiří Menzel připomněl literární dílo svého otce Josefa Menzela (1901–1975), mj. autora příběhů o Míšovi Kuličkovi a překladatele spisu Alexandra Tairova Das entfesselte Theater (1927).

Na seznámení s Josefem Kainarem a jeho přátelství s Oldřichem Mikuláškem (oba pocházeli z Přerova) vzpomínala v příloze brněnského kulturního přehledu č. 7–8/2007 Věra Mikulášková.

Čtyři a půl strany vyhradil Respekt č. 26/2007 Čtvrtému sjezdu Svazu čs. spisovatelů, který proběhl v Majakovského sále někdejšího Ústředního kulturního domu železničářů (ÚKDŽ) 27.–29. 6. 1967. – Ludvík Vaculík okomentoval při této příležitosti v Literárních novinách č. 26/2007 prózu Benjamina Kličky Divoška Jaja (1925), z níž převzal pro svůj sjezdový projev motto. – Svůj dnešní pohled na tehdejší vystoupení vyjádřil Vaculík v Posledním slovu Lidových novin 3. 7. 2007.

František Knopp

 

Polsko

Když se před čtyřmi lety v březnu rozjížděl polský kulturně-literární internetový server kumple.blog.pl (kumpel v překladu do češtiny znamená kámoš), asi nikdo z jeho tvůrců a přispěvatelů netušil, jak se stane v brzké době oblíbeným a navštěvovaným. Nápad krakovského vydavatele a šéfredaktora kulturní revue Ha!art Piotra Mareckého s trochou nadsázky přesáhl svou ideální podobu. Z původního záměru, aby čtenář zainteresovaný současným, převážně domácím literárním děním dostával informace, které mu obyčejná média neposkytnou, ze serveru, který měl odlehčenou formou a s přídechem mystifikace informovat o literárních akcích a událostech, jež nejsou středem zájmu mainstreamu, se stala regulérní chatová diskuse. Diskuse, v níž nezáleží na tom, k jakému tématu se mají čtenáři právě vyjádřit, ale jakou formou to realizují. Doby, kdy byla na Kumplu dennodenně probírána Dorota Masłowská (i v tématech, která se jí absolutně netýkala), jsou pomalu pryč... Nyní jsou na vrcholu jiní mladí literáti, kteří vydávají své knihy, žení se a rozcházejí, zkrátka žijí a dýchají v prostorech webových stránek intelektuálního bulváru.

Barbora Gregorová