Nejdřív omluva, potom spolupráce

Rozhovor s Kumarem Vishwanathanem

Se starostkou Lianou Janáčkovou nemá několikrát oceněný aktivista v oblasti lidských práv dobré zkušenosti. Myslí si ale, že trest za rasistické výroky by současné situaci neprospěl, naopak ji zhoršil. Jeden ze zakladatelů projektu Vesničky soužití nevylučuje v budoucnu dokonce možnost spolupráce s touto ostravskou političkou.

V médiích se neustále řeší, zda výroky senátorky Liany Janáčkové jsou rasistické a jestli z nich vyvodí politickou odpovědnost. Neztrácí se v tom původní záměr radnice vytvořit další ghetto?

Já jsem o žádném záměru města nečetl. Určité indicie ale napovídají, že město chtělo vytvořit ghetto. V roce 1997 se na mne paní Janáčková obrátila, abych jí pomohl s projektem bydlení v kolonii Bedřiška, podobným projektu Vesnička soužití. Podstatný rozdíl byl v tom, že mělo jít o čistě romskou záležitost. Paní Janáčková chtěla dostat Romy ven z určité části města, kde začali být aktivní, začali investovat a město rozvíjet. Z toho vyplývalo, že z Bedřišky by se stala čistě romská osada. Já jsem byl z celého toho záměru nešťastný, a když mne požádala o spolupráci, řekl jsem, že se na tom bohužel nemůžu podílet.

Janáčková se také snažila získat peníze od jisté holandské nadace, z níž jsem dostal já peníze pro Vesničku soužití, která je postavena na principu, že Češi a Romové mají spolu tvořit něco krásného a hodnotného. To bylo v období, kdy se objevovala obrovská protiromská hysterie. Tehdy byla běžně rozšířená představa, že Romové jenom trhají parkety a dělají v domě oheň. Lidé z holandské nadace na to reagovali, slíbili nějaké peníze, a když se o tom dozvěděla paní Janáčková, chtěla získat také zdroje pro svůj záměr. Mně pak z té nadace volali a ptali se, jestli paní Janáčkovou znám. Popsal jsem jim záležitost s Kanadou a Bedřiškou jako čistě romskou enklávou a vysvětlil, že s ní nemohu spolupracovat. Potom to všechno utichlo.

 

Jaké jsou plány zastupitelstva obce?

Současnou představu radnice neznám. Byl jsem šokován, když jsem slyšel nahrávku. Mluví se na ní jako před deseti lety, že budou Romové soustředěni na jedno místo. Celý obrázek se vyostřuje tím, že tam bude nějaký plot s elektřinou a podobně. Možná to říkala v afektu, ale i tak to potvrzuje, že záměr města se za posledních deset let moc nezměnil.

 

Přinášejí terénní pracovníci sdružení Vzájemné soužití z Bedřišky nějaké informace?

Bedřiška vůbec nepatří do oblasti působnosti našeho sdružení. V Ostravě je třicet tisíc Romů, sdružení pracuje s šesti tisíci z nich. My se hlavně soustřeďujeme na lokalitu Slezské Ostravy, Moravské Ostravy a Vítkovic. Máme ovšem několik Romů, kteří Bedřišku dobře znají.

 

Jejich postoj k sestěhování Romů do Bedřišky je stejný?

Ano. Já jsem tady jenom deset let. Tito lidé vyrostli v Ostravě, znají místní problematiku velmi dobře a rozhodně se stavějí odmítavě k takovým nápadům. Dokonce jsou naštvaní. Ne proto, že paní Janáčková pojmenuje problém. Romové sami dobře vědí, že jsou s nimi problémy, jsou ochotni o tom mluvit. V očích majority ale všichni Romové dělají nepořádek. To hodně vadí romským rodinám. Tedy ne že Romové nejsou schopni snést kritiku, ale jde o to, jak je ta kritika podána.

 

Máte zkušenosti s dalšími spornými výroky senátorky Janáčkové?

Osobně znám jen výroky z roku 1997 ve spojení s „Kanadou“. Od té doby jsem jí několikrát volal, naše sdružení vyjednává se starosty běžně. Paní Janáčková nebyla z jednání se mnou moc nadšená, spíše byla uražená. Asi proto, že jsem s ní před deseti lety odmítl spolupracovat. Přestože jsem vznášel požadavky jejích občanů, nikdy nevyšla vstříc. Doufám, že to jednou skončí. Myslím, že jsou jen dvě cesty. Měla by se omluvit. Omluva je důležitější než trest. Pokud dostane trest, někteří lidé si řeknou, že mluvila pravdu, řekla, co si myslí, a za to byla potrestaná. Stane se z ní mučedník. Pokud se omluví a slíbí, že taková slova už nikdy nebude používat, přispěje tím k celkovému zklidnění situace, což by pro ni bylo mnohem pragmatičtější řešení. Jestliže nás po omluvě osloví a bude chtít pomoci vyřešit problémy s bydlením, které tu jsou, budu ochoten s ní spolupracovat. Ale až po omluvě.

 

Co si myslíte o způsobu a načasování zveřejnění nahrávek až rok po jejich pořízení?

To je stoprocentně politický boj, pro mě je to ale druhořadé. Mne zajímá, jak mohou naši zvolení zástupci tak tvrdě, hrubě a necitlivě ponižovat lidi a vířit takové nepřátelské nálady.