literatura
Starý – mladý
Filosofa, pořadatele happeningů, kunsthistorika a esejistu Eugena Brikciuse (1942) dělí od kolážisty a básníka Vikiho Shocka (1975) jedna generace. Nyní se tito autoři, známí svou výtvarnou i literární tvorbou, rozhodli pro společnou výstavu.
Výběr Brikciusových děl, umístěných v přízemí galerie, zabírá jeho tvorbu happeningů a performancí, které realizoval od šedesátých let v západní Evropě, a konceptuální tvorbu a mediální umělecké mystifikace z pozdějších období; Shock v suterénu koláže, jimž se věnuje od poloviny devadesátých let a kterými doprovází samizdatová vydání svých básnických knih.
Galerie Smečky (Ve Smečkách 24, Praha 1), do soboty 1. 11.
Slavnostní večer s laureátem Ceny Josefa Jungmanna 2008
Cenu pojmenovanou po jazykovědci Josefu Jungmannovi uděluje Obec překladatelů za nejlepší český překlad beletrie, poezie či dramatu – se sedmi nominovanými překlady bylo možné se seznámit v A2 č. 39/2008 – a vítěz bude vyhlášen na slavnostním večeru v Městské knihovně, který bude uvádět Jan Čáp.
Malý sál Městské knihovny v Praze (Mariánské nám 1, Praha 1),
v pondělí 6. 10. od 11.00.
Říci ne / Nein sagen
Sepp Mall (1955) je jihotyrolský básník a prozaik. Ve své tvorbě usiluje o jednoduchost obrazu, zaměřuje se na město, venkovské krajiny a místa ohraničená rámem okna vlaku či obrazovky. Spolu s ním a jeho překladatelkou Sabine Eschgfällerovou vystoupí na jeho veřejném čtení také David Voda a bude rovněž představeno české vydání próz Norberta C. Kasera Městské rytiny a jiné krátké prózy.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v úterý 7. 10. od 19.30.
–pa–
divadlo
...příští vlna / next wave... pokračuje
Až do soboty 18. 10. pokračuje festival ...příští vlna / next wave... Mottem letošního ročníku je „Bouře 2008 aneb Jsme z látky, z jaké stvořeny jsou sny“. Závěr festivalu je vyhrazený hlavně premiérám. V La Fabrice (Komunardů 30, Praha 7) to je ve čtvrtek 16. 10. novinka Políbila Dubčeka (viz A2 č. 36/2008), v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7) inscenace Štěpána Pácla a ECRU Každodennosti (od kafe ke kafi). „Žijeme spolu, nebo vedle sebe? A nežijeme nakonec s někým úplně jiným?“ ptají se inscenátoři. Mezi svého druhu činohru v La Fabrice a pohybové divadlo v Alfredovi se vklínil Jan Komárek, který za přítomnosti dvacítky tanečnic a hudebníků prozkoumává genia loci Národního muzea (Václavské náměstí 68, Praha 1). Komárek, který slibuje, že „všechny vycpané potvory se zvolna probudí“, projekt nazval jednoduše Probouzení genia loci.
Cizinci ve vlaku
Alfred Hitchcock stále oslovuje divadelníky, a to i příběhy, které převzal z románových předloh. V květnu uvedlo Dejvické divadlo premiéru hry 39 stupňů. Divadelní adaptaci předcházel Hitchcockův film natočený podle špionážního románu. Podobně složitou anabázi mají také Cizinci ve vlaku, které nově nastudovalo pražské Švandovo divadlo. Hitchcockovou předlohou byl román Patricie Higsmithové a divadlo uvádí adaptaci Craiga Warnera. Přímo pro Švandovo divadlo ji přeložila Lucie Kolouchová, inscenaci režíruje hostující Martin Glaser. Warner se narodil v roce 1964 v Hollywoodu, žije v Británii. Práva na Cizince ve vlaku získal v roce 1995, po smrti Higsmithové, a jeho dramatizace se hrála po celém světě. Knižně vyšla poprvé až v roce 2005. Kromě divadla pracuje Warner jako dramatik a scenárista pro rozhlas, televizi i film, zároveň skládá hudbu. Za svou práci získal mnohá ocenění. Na české jeviště se však dostává poprvé. Premiéru Cizinců ve vlaku uvádí Švandovo divadlo (Štefánikova 57, Praha 5) v pátek 17. 10. v 19.00, reprízy pak v pondělí 20. 10. a v sobotu 25. 10. v 19.00.
Osidla smrti
Američan Ira Levin je nejznámější díky svým románům, které byly také v mnoha případech zfilmovány – ať už je to například Rosemary má děťátko nebo Stepfordské paničky. Loni zesnulý autor má nicméně na svém kontě také řadu divadelních her. A právě Osidla smrti získala dokonce nominaci na Tony Award za nejlepší hru. U nás mají premiéru v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě na scéně Divadla Antonína Dvořáka a jedná se o Levinův český divadelní debut. Ostravští si přizvali slovenský inscenační tým. Režíruje Ľubomír Vajdička, scénu navrhl Jozef Ciller a kostýmy Milan Čorba. Stephen King prý Levina nazval „švýcarským hodinářem napínavých příběhů, který z ostatních dělá levné stánkové prodejce“. Inscenátoři slibují kombinaci thrilleru a komedie, jejíž hlavní zápletkou je snaha uznávaného autora přivlastnit si dílo mladého kolegy. Kdo koho zabije a jestli vůbec, se dozvíme v Národním divadle moravskoslezském – Divadle Antonína Dvořáka (Smetanovo náměstí 3, Ostrava) v sobotu 18. 10. v 19.00, v neděli 19. 10. v 17.00 a ve středu 22. 10. v 19.00.
–jb–
film
Ukrutně šťastni
Dánský režisér Henrik Ruben Genz zabodoval na MFF v Karlových Varech již v roce 2005 se svým snímkem Číňan (cena FIPRESCI). Jeho nejnovější film Ukrutně šťastni byl letos na tomtéž festivalu ověnčen Křišťálovým globem. Snímek je vystavěn na westernovém půdorysu – kodaňský policista Robert (Jakob Cedergren) je za trest přeřazen do zapadlého maloměsta kdesi na jihu země.
Zpočátku fádně působící městečko začíná postupně vyjevovat svá bizarní tajemství a kostlivci pomalu vylézají ze skříní… Žánrový mix westernu, krimi, hororu, černé komedie a dánského svérázu spolehlivě funguje na festivalové diváky po celém světě, k úspěchu filmu napomáhá i obsazení výrazného Jakoba Cedergrena (Outsider) do role hrdiny eastwoodovského ražení. Postavou záporňáka Cedergrenovi zdatně sekunduje Kim Bodnia, který exceloval v jiném dánském zástupci specifického subžánru černočerné severské komedie, kterým byl snímek V Číně jedí psy. Ukrutně šťastni v mnohém připomínají také nedávný černohumorný hit Jednotka příliš rychlého nasazení, který je britskou variací na stejný příběh a také je žánrově těžko zařaditelný.
Premiéra v ČR 2. 10.
–ph–
Der Film – Pražské filmové „šprechtění“
Přehlídka německy mluvených snímků DER FILM 3 už podle názvu vstoupila do třetího ročníku, v němž v pražských kinech Světozor a Aero zacílí pěti filmovými sekcemi. První z nich, Der Film Spezi, předvede aktuální zajímavosti německé filmové krajiny, ať už komedii Naostro (r. Doris Dörrie, 2002) či dokument o Falcovi (r. Thomas Roth, 2008). Sekce Das Debüt mluví sama za sebe a milovníci kratších forem si přijdou na své například ve výběru šesti výjimečných studentských krátkých filmů (Fresh Film Fest selection). Die Docu představí deset dokumentů, jež přecházejí od témat heavy metalu přes fotbal až po střet politických systémů. Der ParagRAF se zaměří na teroristickou ikonu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, Frakci Rudé armády – RAF (viz s. 11). Cestu německým teritoriem pak můžete zakončit v sekci Die Ikone ’68 – Uschi Obermaier, jež se ve dvou snímcích zaměřuje na ikonu hnutí roku 1968 – sexbombu Ushi Obermaierovou. Více informací na derfilm.cz.
Kina Světozor (Vodičkova 41, Praha 1) a Aero (Biskupcova 31, Praha 3), 1.–9. 10.
–jj–
hudba
Exploze hvězd
Japonec Astro/Hiroshi Hasegawa žije hlukem. Jeho improvizované přívaly střetávajících se všeprostupujících frekvencí vyluzovaných nejrůznějšími oscilátory jsou doplňovány terénními nahrávkami a akcentují fyzickou stránku hudby, v níž podstatnou roli hraje spontánní energie a kompozice, melodie a rytmus jsou odsunuty do pozadí coby nepotřebné. Ve sklepě na hranici Vinohrad a Vršovic ho doplní s industriálem a noise pevněji či volněji spjaté projekty Deathroes, Einleitungszeit, Seismic Wave Factory a Birds Build Nests Underground.
Prostor Skutečnost (Francouzská 76, Praha), ve středu 1. 10. ve 20.00.
Akustičtí bohové
Již čtvrt století fungující pionýři ve spojování samplů s kytarovým rockem, švýcarští Young Gods, kteří jsou v české kotlině uznávanou veličinou, se tu ukázali se svým klasickým zvukem i hudebně-vědeckou odnoží Amazonia Ambient Project. Tentokrát svým fanouškům i kritice opravdu vyrazili dech: natočili skvělé akustické album Knock On Wood – The Acoustic Sessions a koncertní pódia obrážejí se španělkami – ze svého repertoáru vybrali ty nejznámější kusy, doplnili je několika coververzemi a vše nahráli na tři akustické kytary, perkuse a hlas. Nezmeškejte jejich turné, v Čechách a na Moravě máte hned tři příležitosti pohlédnout bohům do očí.
Fléda (Štefánikova 24, Brno), ve čtvrtek 2. 10. ve 20.00.
Palác Akropolis (Kubelíkova 27, Praha 3), v pátek 3. 10. v 19.30.
Národní dům v Ústí nad Labem (Velká Hradební 33), v pondělí 6. 10. ve 20.00.
Velebný Island
Jóhann Jóhannsson je jednou z nejdůležitějších person islandské hudební scény – tvůrce elektronické hudby a audiovizuálních koncepcí. Tvoří pomalé zasněné skladby s bohatou harmonií a pečlivě budovanou atmosférou a kromě vlastní tvorby (debutoval v roce 2002 na značce Touch) spolupracoval například s Pan sonic, Larsen či Hafler Triem. V Praze vystoupí poprvé a jeho elektroniku, varhany a klavír doprovodí smyčcové kvarteto, perkuse a videoprojekce.
Kostel sv. Šimona a Judy (Dušní 1, Praha 1), v pátek 3. 10. v 19.30.
–pf–
výtvarné umění
Vojtěch Preissig – Pro republiku
Jeden z nejvýraznějších českých umělců první poloviny 20. století, grafik a malíř Vojtěch Preissig (1873–1944) je dostatečně znám českému i zahraničnímu publiku.
Méně známá je jeho angažovaná umělecká a organizační činnost podporující československou samostatnost a státní svébytnost. Chronologicky ji lze sledovat od roku 1916, kdy autor po svém přesídlení do USA vydává grafické album Čeští umělci v Americe svému národu. V roce 1917 po vstupu Spojených států do války se Preissig společně se svým žákem F. T. Chapmenem zapojil do kampaně propagačního oddělení US War Departementu, kde vznikla dochovaná čtveřice náborových plakátů, považovaných dodnes za grafický vrchol tehdejší americké angažované produkce. V náborových tiskovinách pokračoval Preissig i v následující době – 1918 série legionářských náborových plakátů, náborových pohlednic, autorství jednoho z praporů používaných čs. zahraničním vojskem, účast na soutěži o státní vlajku Československé republiky ad. Vojtěch Preissig se ve 30. letech osobně účastnil ilegálního odporu proti německé okupaci, mimo jiné domácí výrobou časopisu V boj. V září 1940 byl zatčen společně s dcerou, ta byla popravena roku 1942, Preissig umírá roku 1944 v koncentračním táboře Dachau. Výstavu, důležitou z mnoha hledisek, kurátorsky připravila Lucie Vlčková.
Clam-Gallasův palác (Husova 20, Praha 1), do 21. 10.
Lettrismus – předchůdci a následovníci
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem připravila do svých prostor projekt hledající východiska, paralely stejně jako odkaz a dědictví jednoho ze silných a výrazných proudů umění 60. let – lettrismu. To charakterizuje používání písma a písmových záznamů ve vizuálním díle a volné propojování výtvarného umění s poezií. Rámec roudnické prezentace zvolila autorka koncepce Miroslava Hlaváčková velmi široce. Připomenuto je dílo umělců počátku 20. století, pro které bylo písmo nedílnou součástí výtvarného projevu (Josef Váchal, František Bílek, Felix Jenewein). Dále jsou připomenuti modernisté a především kubisté jako faktičtí předchůdci programových lettristů 60. let (Emil Filla, Kamil Lhoták), reprezentanti vlastního směru (Jiří Kolář, Jiří Balcar, Eduard Ovčáček, Karel Trinkewitz), ale i umělci postmoderní reakce (Jiří David, Tomáš Císařovský) nebo autoři nejmladší generace (Jaromír Novotný). Výstavu doprovází katalog.
Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem (Očkova 5), do 23. 11.
–pev–
televize
Krize
Na unikátním dokumentu z předválečného Československa pracoval mladý americký režisér Herbert Kline od jara roku 1938, kdy natáčel v Praze projevy a důsledky tlaku nacistické říše na náš stát. Jako spolurežisér na projektu participoval i pražský Němec Hans Burger, jenž posléze přemluvil Alexandra Hackenschmieda, aby se zapojil jako kameraman. Klineův snímek v rámci možností objektivně zaznamenal tehdejší postupně houstnoucí atmosféru, vyhýbající se jakýmkoli konfliktům ve vztahu k berlínské moci, jež následně vyvrcholila mnichovskou dohodou a obsazením českého pohraničí. Kline musel vzhledem k situaci v Československu dokončit dokument v Paříži, přičemž newyorská premiéra 13. března 1939 jen o dva dny předcházela obsazení celého Československa říšskou armádou. Mnichovská dohoda zdánlivě přesunula krizi do pozice národnostního sváru; ta se ale nezadržitelně přelévala přes celou Evropu.
ČT 2, ve středu 1. 10. ve 23.45.
Sladký život
Nespoutaný noční Řím konce padesátých let dvacátého století vypadá v záběrech snímku Sladký život (1960) italského režiséra Federica Felliniho spíše jako obrovský lunapark, v němž se skoro každý snaží zejména bavit, ale v důsledku ani neví proč. Hlavní hrdina, bulvární novinář Marcello Rubini (Marcello Mastroianni) je v podstatě moderním Candidem, jenž prochází morálně rozpadlým světem a sám prožívá vlastní soukromou a profesní krizi. Pohled na římskou smetánku a její vyprázdněnost je předestřen už úvodním záběrem dvou helikoptér – jedna nesoucí Krista a druhá Marcella, jehož největší starostí je získat telefon na dívky opalující se na střeše domu. Průřez italskou společností bez ohledu na tehdejší tabu ve sféře morální, náboženské či erotické vyvolal náležitý skandál, včetně prudké reakce katolické církve, jež snímek ihned umístila na „černou listinu“. Nesporné filmové kvality, ať už ve formě metaforických přesahů, skvěle komponovaných scén a hereckých výkonů, ocenila i porota festivalu v Cannes či Americká filmová akademie.
ČT 2, ve čtvrtek 2. 10. v 0.55.
Slib
Bratři Dardennové jsou už tradičními návštěvníky festivalů a každý jejich nový snímek má ihned zajištěné místo v hlavní soutěži festivalu v Cannes. Belgičané Luc a Jean-Pierre spolu natáčejí již od poloviny sedmdesátých let, zpočátku se však věnovali zejména dokumentům. Filmový klub ČT 2 připravil setkání s dvojicí jejich snímků z poloviny devadesátých let Slib (1996) a Syn (2002). Témata jejich filmů se zabývají existenciálními otázkami, v případě snímku Slib zejména pravdou a morálkou. Dospívající mladík Igor pomáhá na stavbě svému otci Rogerovi, jenž zprostředkovává práci ilegálním přistěhovalcům. Pro Igora jsou morálně pochybné otcovy kšefty s pracovní silou naprosto samozřejmé, vše se ale změní ve chvíli, kdy se zraní jeden z dělníků. Ten Igora těsně před smrtí zaváže slibem, že se mladík postará o dělníkovu ženu a syna. Otec s nimi má ale jiné plány…
ČT 2, v neděli 5. 10. ve 22.25.
Běsi
Polský matador literárních adaptací Andrzej Wajda v roce 1988 přistoupil k přetavení slavného románu Fjodora Michailoviče Dostojevského Běsi, přičemž filmové zpracování odpovídá své předloze. Na jedné straně Wajda pevně uchopil i své téma – nebezpečí destruktivních revolučních aktivit nezralých, zakomplexovaných a mocichtivých jedinců –, na druhé straně se snímek často noří do statičnosti „nefilmových“ dialogů a lehkého patosu. Wajda ale přesto dokáže zaujmout pečlivě inscenovanými sekvencemi, v nichž můžeme spatřit kromě polského herce Jerzyho Radziwilowicze i Lamberta Wilsona, Isabelle Huppertovou či Omara Sharifa.
ČT 2, v pondělí 6. 10. v 0.35.
–ph–
rozhlas
Kritický klub
Plasticky psaná postava zestárlého loutkáře Morrise Sabbatha, teatrálního anarchisty a libertina, a náročná vypravěčská technika, spočívající v prolínání odtažitého hlasu vypravěče a vášnivých monologů hlavního (anti)hrdiny, to jsou základní devízy románu Sabbathovo divadlo, zatím poslední do češtiny převedené knihy Philipa Rotha, posledního žijícího z trojhvězdí newyorských židovských spisovatelů („pozůstalého“ po Saulu Bellowovi a Bernardu Malamudovi). O autorovi i o díle budou debatovat literární historik Josef Jařab a překladatel Jiří Hanuš. Moderovat bude Hana Ulmanová. Připravila Blanka Stárková.
ČRo 3 – Vltava, v pondělí 6. 10. v 16.00.
Klub rozhlasové hry
Posledními texty, které Věra Linhartová po své emigraci do Paříže napsala česky, byly rozhlasové hry Překladatel (1969) a Přesýpací hodina (1970), u nás vlastně tiskem dosud nevydané. První z nich se před patnácti lety dočkala alespoň svého nastudování. Jak napovídá název, i zde (stejně jako v dalších autorčiných textech) je v centru dění řeč, zákonité debakly lidského dorozumívání, jedincova sebevyjádření, i nečekané možnosti řeči svrchované, neslužebné. V režii Dobroslava Zborníka účinkují Vlasta Peterková, David Winston Vaughan, Inna Kakljuginová, Mónica Villegas Gallego ad.
ČRo 3 – Vltava, v úterý 7. 10. ve 21.30.
Hudební fórum z Ostravy
Petr Kotík, český skladatel působící od konce 60. let převážně v Novém světě, je již několikátý rok uměleckým vedoucím orchestru Ostravská banda, jedné ze stěžejních „atrakcí“ festivalu soudobé hudby, konajícího se pravidelně – srpen co srpen – v severomoravské metropoli. Žeň z letošního ročníku nám v tomto týdnu přiblíží Renata Spisarová. Těšit se můžeme na nové nahrávky skladeb Luciana Beria, Györgye Ligetiho, Johna Cage, Eliota Cartera, Rudolfa Komorouse, Miroslava Srnky, Františka Chaloupky i Petra Kotíka samotného. Vedle jmenovaného ansámblu uslyšíme Janáčkovu filharmonii, klavíristu Daana Vandewallea, houslistku Hanu Kotkovou ad.
ČRo 3 – Vltava, od pondělí 6. 10. do pátku 10. 10., vždy od 23.15.
Paní ministrová
Pachatelem satirické komedie o dlouhodobě ambiciózní manželce krátkodobého vysokého politika je srbský spisovatel a dramatik Bronislav Nušič (1864–1938), autor poctěný během svého života významnými kulturními a politickými posty, ale v určité době též vězněním. Svoji první a shodou okolností i nejznámější hru Pan poslanec napsal v devatenácti letech, premiéry se však dočkal teprve sedm let před smrtí. V rozhlasové realizaci jeho méně známého dílka, vzniklé r. 1969 podle překladu Ireny Wenigové, uslyšíme Libuši Havelkovou v titulní roli, Josefa Patočku coby jejího ministerského manžela, Gabrielu Vránovou jako jejich dceru, Jiřího Ornesta v úloze jejich syna Raky ad. Režii měla Alena Adamcová.
ČRo 3 – Vltava, v sobotu 11. 10. ve 14.00.
–mc–
společnost
Dialog kultur 2008
Letošní již pátý ročník festivalu Dialog kultur 2008, pořádaný Multikulturním centrem Praha, je zaměřen na střetávání a prolínání rozličných kultur na území České republiky. V hledáčku festivalových akcí se tak ocitají aktuální témata, jako je sousedství a soužití lidí různorodých etnik. Součástí festivalu budou veřejné debaty s odborníky, které doplní vystoupení hudebníků z Belgie, Slovenska, Rumunska a Anglie v Městské knihovně. Návštěvníci budou mít možnost v pasáži Lucerna (Vodičkova 36, Praha 1) okusit a ohodnotit nejlepší polévku připravenou zástupci spolků cizinců a národnostních menšin žijících na našem území nebo si vychutnat odpoledne v kavárně Kávovarna (pasáž Lucerna) při autorském čtení osobností českého kulturního života. Festival přichystal program také dětem, které budou se mohou na Kampě (Praha 1) aktivně zapojit do jedné z multikulturních dílen. V návaznosti na festival Dialog kultur 2008 proběhne 7. 10. v 18.00 v prostorách Masarykova nádraží (Hybernská 13, Praha 1) vernisáž výstavy „Společně o sobě“, která představí kolekci unikátních fotografií vzešlých z fotoworkshopů, kterých se pod profesionálním vedením zúčastnily děti ze dvou etnicky různorodých lokalit současné Prahy. Černobílé dokumentární fotografie zachycují svérázný dětský pohled na prostředí pražského Žižkova a Modřan. Výstava v příjezdové hale nádraží potrvá do 5. 11.
–mam–
jb – Jana Bohutínská / jj – Jan Jílek / mam – Marcela Mojžíšová / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / pf – Petr Ferenc / ph – Petr Hamšík