literatura
Ústav pro českou literaturu: on-line
V rámci Týdne vědy a techniky a Dnů otevřených dveří Akademie věd ČR pořádá Ústav pro českou literaturu AV ČR prezentaci vědeckých projektů, jejichž výsledky jsou k dispozici na internetu. Představeny budou elektronická knihovna české poezie 19. století, Slovník české literatury po roce 1945, Slovník českých nakladatelství, bibliografické databáze ÚČL AV ČR aj.
ÚČL AV ČR (Na Florenci 3, Praha 1, 2. patro, místnost č. 229), ve čtvrtek 6. 11. v 16.00.
–lb–
Po západu slunce
Populární finská spisovatelka žánru sci-fi a fantastiky Johanna Sinisalová osobně představí své texty v Praze.
Její román Ne před slunce západem byl roku 2000 oceněn nejprestižnější finskou literární cenou Finlandia a roku 2003 vyšel i v českém překladu Violy Parente--Čapkové. Vedle prozaické tvorby se autorka dlouhodobě věnuje i scenáristické a redaktorské práci, editovala anglickou antologii The Dedalus Book of Finnish Fantasy (průřez finskou fantaskní literaturou od 19. století dodnes) a finskou Verkon silmässä (povídky, jejichž tématem je svět internetu). Čtení bude tlumočeno do češtiny.
Café Nordica (Zlatnická 10, Praha 1), ve čtvrtek 6. 11. od 18.30.
Rumunští básníci
V rámci Dnů poezie pořádá rumunský kulturní institut autorské čtení současných rumunských básníků Ruxandry Novac a Daniely Bănulescuové. Večer uvede komentářem Dan Duta.
Café Fra (Šafaříkova 15, Praha 2), v úterý 11. 11. od 19.00.
Setkání s Bernardem Noëlem
Román Hrad oběti, který minulý rok vyšel v nakladatelství Host (viz A2 č. 21/2008), se zařadil mezi klasická díla světové erotické literatury. V době svého vydání v roce 1969 vzbudil silné reakce veřejnosti a otevřel rovněž otázku cenzury v literatuře. Z originálu knihy, která představuje mezník v Noëlově díle, bude číst autor a v češtině mu bude sekundovat Jiří Ornest. Pořad je součástí Dnů poezie, druhé setkání s autorem proběhne v Českém centru za účasti básníka a esejisty tureckého původu a žijícího v Berlíně Zafera Senocaka (viz A2 č. 51/2006), polské básnířky a historičky Agnieszky Kuciakové, která za svůj překlad Dantovy Božské komedie získala cenu Feniks 2004, irské básnířky Eiléan Ní Chuilleanáinové a Jiřího Dědečka, který bude večer moderovat.
Café 35 Francouzského institutu (Štěpánská 35, Praha 1), v úterý 11. 11. od 18.30.
České centrum (Rytířská 31, Praha 1), ve středu 13. 11. od 19.00.
Petr má medvěda nebo co
Jedna z hlavních osobností české kultury a literatury druhé poloviny 20. století Ludvík Vaculík uvede svou první knihu pro děti – mravoličný příběh o tom, jak měnit svět k obrazu svému, a to i proti mínění starší generace… Součástí prvního vydání knihy, která vyšla u nakladatelství Meander, je kompakt s autorovým přednesem. Večer uvádí Iva Pecháčková, na klavír doprovází Jiří Šlupka Svěrák.
Divadelní kavárna Švandova divadla (Štefánikova 57, Praha 5), ve čtvrtek 13. 11. od 17.30.
–pa–
KomiksFest!
Tento týden končí rozsáhle pojatá komiksová akce. Ve čtvrtek 6. 11. můžete v Rumunském kulturním institutu (Anglická 26, Praha 2) navštívit od 17.30 přednášku o rumunském komiksu, který bude zastupovat Alexandru Ciubotariu. Vyvrcholením KomiksFestu bude setkání s francouzským tvůrcem Lewisem Trondheimem (série Donžon nebo Moucha) a Američanem Bryanem Talbotem, jehož dílo Dobrodružství Luthera Arkwrighta ovlivnilo například tvorbu Alana Moorea. Oba autoři se objeví na závěrečném večeru v klubu NoD (Dlouhá 33, Praha 1) v sobotu 8. 11., Trondheim by měl být přítomen i vernisáži své výstavy ve Francouzském institutu (Štěpánská 35, Praha 1) o den dříve, 7. 11. v 18.00. Definitivním zakončením festivalu bude Afterdrink, který se uskuteční 10. 11. v Café DOX (Poupětova 1, Praha 7) od 18.00.
–jgr–
divadlo
Stolování s Houbami
Divadlo Alfred ve dvoře kromě svého stabilního působiště v pražských Holešovicích spolupracuje od nové sezony také s Halou 30 – Studiem Alt@ naproti Výstavišti, kde se například nedávno částečně odehrávaly 4+4 dny v pohybu. Ve čtvrtek 20. 11. dokonce uvádí souběžně dvě premiéry, každou na jiném jevišti. Pro jeviště Alfreda ve dvoře připravil svoji novinku Jan Komárek, a to jako autor námětu, režisér a světelný designér. V „pohybové klaustrofobii“ Stolování přivádí na jeviště jen ženy – tanečnice, performerky. „Komárkovy projekty se vyznačují precizností a vyhraněností pohybu, prací s vnitřním napětím performerů a osobitým výtvarnem, ve kterém světlo přetváří a vymezuje hrací prostor,“ napsali o Komárkovi pořadatelé festivalu ...příští vlna / next wave.., na jehož programu bylo Komárkovo Probouzení genia loci v Národním muzeu. Andrea Miltnerová, Dagmar Chaloupková a Petra Mandová, které spolupracovaly na Probouzení, se představí také ve Stolování. V Hale 30 v tentýž večer uvádí Handa Gote research & development premiéru Houby – směs tance, koncertu, přednášky, performance a filmu k poctě hub. Stolování má premiéru v divadle Alfred ve dvoře (Františka Křížka 36, Praha 7) ve čtvrtek 20. 11. ve 20.00. Houby ve stejný den a hodinu v Hale 30 (U Výstaviště 11, Praha 7).
Festival nové Evropy
Mezinárodní festival současného tance a tanečního divadla Festival nové Evropy 2008 pořádá spolu s choreografickou soutěží Cena Jarmily Jeřábkové konzervatoř Duncan Centre ve svém „školním“ divadle v pražském Braníku. Každý ročník je spojený nejen s tancem, ale také s jedním hudebníkem, na jehož hudbu tvoří soutěžící své choreografie (vedle choreografií volných). Letos je jím Kryštof Mařatka. Festival začíná 20. 11. choreografickým workshopem pro účastníky soutěže a hned následující den pokračuje Večerem laureátů Ceny Jarmily Jeřábkové 2007 – domácí Kláry Alexové, Kateriny Papageorgiou z Řecka a Mileny Ugren Koulas z Kypru.
Letos se soutěžící sjeli z Maďarska, Polska, Řecka, Litvy, Estonska a Turecka, Česko zastupuje Kateřina Stupecká. Loňský ročník, a to zdaleka nejen jeho laureátky, soutěžícím nastavil hodně vysokou laťku, takže se dá očekávat, že bude mít porota i letos přísné oko. Součástí festivalu je koncert Tria ArteMiss, které uvede 24. 11. Antologii snů od Kryštofa Mařatky. Mladý domácí i cizozemský tanec je v Duncan Centru (Branická 41, Praha 4) k vidění od 20. 11. do 24. 11.
Do zákulisí Divadla Na zábradlí
Jak to chodí v zákulisí Divadla Na zábradlí, jaký je repertoár i historie a jak vypadá zrození inscenace, stejně jako všechny prostory divadla, odhaluje zájemcům z řad veřejnosti ředitelka divadla Doubravka Svobodová. Na přibližně dvouhodinovou exkurzi je třeba se objednat předem a zaplatit vstupné 60 (děti, studenti a senioři) nebo 90 (ostatní) korun. Nejbližší prohlídku povede Doubravka Svobodová v Divadle Na zábradlí (Anenské náměstí 5, Praha 1) v sobotu 22. 11. od 16.00.
–jb–
film
FAMUFEST
Podzimní období přivítá již tradiční součást světa studentského filmu, festival FAMUFEST. Těžištěm letošního ročníku budou filmy, které vznikly na fakultě Filmové akademie múzických umění během uplynulého roku. Festival nabídne na 13 bloků soutěžních i nesoutěžních studentských snímků. Do každého devadesátiminutového bloku budou zařazeny filmy od režisérů, kteří se narodili ve stejném roce. Jednotlivé projekce budou zároveň uvedeny filmy natočenými na FAMU právě v roce narození autorů. Staré snímky by měly ilustrovat dobu svého vzniku a zároveň nabídnout srovnání současné a minulé tvorby studentů. Letos poprvé budou moci studenti prezentovat i svoji komerční a mimoškolní tvorbu. Vedle samotných projekcí akce obsáhne i výstavy fotografií, přehlídku videoartu či zvuková cvičení. Diváci se vedle toho všeho ale mohou i seznámit v předpremiéře s jedním z dílů nového dokumentárního cyklu Zlatá šedesátá, jenž pojednává o zlaté éře československého filmu. Na jeho vzniku se podíleli producent Čestmír Kopecký a režisér Martin Šulík. Trvalou součástí Famufestu bude i doprovodný program, a to v podobě workshopů, diskusí a přednášek. Večery budou vyhrazeny pestré hudební nabídce. Více informací na famufest.cz.
Divadlo Archa (Na Poříčí 26, Praha 1), 6.–9. 11.
Ostrava Picture
Mezinárodní festival studentských filmů Visegrad, Ostrava Picture usilující o to stát se reprezentativní přehlídkou studentské tvorby, se rozhodl mapovat tři země: Českou republiku, Polsko a Slovensko. Studentské snímky budou soutěžit v několika kategoriích, jejich kvalitu posoudí odborná porota, která svá hodnocení bude prezentovat před publikem a tvůrci na veřejných seminářích, jež uzavírají jednotlivé promítací dny. V letošním roce proběhne přehlídka hned na třech místech: v Ostravě, Žilině a Katovicích. Festival se snaží přispět k propagaci studentského filmu a umožnit začínajícím autorům prezentovat své filmy před veřejností. Festival v Česku proběhne v Ostravě ve dnech 10.–14. 11. v Minikinokavárně (Kostelní 3), v Klubu Atlantik (Čs. legií 7) a VŠB–TU (17. listopadu 15/2172). Více informací na ostrava-picture.cz.
Křižovatky
Popáté bude hostit Olomouc festival Křižovatky. Ten se od svých počátků netají s touhou nabízet návštěvníkům pohled na umění v jeho různých podobách a dotýkat se přitom spíše okrajových záležitostí, tendencí. Letos čeká na diváky například strhující drama vášně Salome, které za pomoci tance s loutkami, předměty a maskami předvede polské divadelní uskupení Kompania Doomsday. Na divadelním jevišti ale vystoupí i scény české: Švandovo divadlo, Činoherní studio Ústí nad Labem a Buchty a loutky. Chybět pochopitelně nebudou ani filmové projekce, včetně filmů Gyuly Nemese, vítěze dokumentární sekce (do 30 minut) na MFF v Karlových Varech. Více na crossart.cz.
Umělecké centrum (Univerzitní 3, Olomouc), 11.–15. 11.
–lg–
hudba
Sardinská vokální polyfonie
Tenores di Bitti zpívají v půlkruhu s hlavami nakloněnými k sobě – do ohniska energie. Jejich tvorba vychází ze sardinské tradiční hudby neškolených hlasů a podnětů okolní přírody; i proto jejich projev mnohdy připomíná posluchačům bečení ovcí či bučení krav. S vzácnými prastarými hudebními styly se lze na Sardinii setkat dodnes. Patří mezi ně i fascinující vokální polyfonie, jejíž svéráz těží z pestrého a do jisté míry izolovaného kulturního vývoje ostrovů. John Cale v souvislosti s ní prohlásil: „Kdybych takhle uměl zpívat, prodal bych svou duši ďáblu.“ Nebýt několika tvrdohlavých farmářů, kteří v severní části Sardinie poblíž městečka Bitti dali sbor dohromady, zřejmě by byla tradice zapomenuta. Aby se tak nestalo, založila čtveřice svérázných zpěváků ve své rodné provincii Nuoro školu vyučující tuto tradiční sardinskou hudbu. Začínali jako naprostí amatéři a své první nahrávky natočili doma v kuchyni a ve sklepě, kde zrají sýry a šunka. Brzy však dostali nabídku od vydavatelství Real World Petera Gabriela, za jehož účasti pak spatřilo světlo světa album ’S amore’e Mama, nahrávané v sardinských kostelech, barech a prehistorických ruinách. Na festivalu Struny podzimu zahrají hned dvakrát.
České muzeum hudby (Karmelitská 2, Praha 1), ve středu 5. 11. a ve čtvrtek 6. 11. v 19.30.
V prostoru Opavy a Ostravy
Opava má dům umění, jaký jí lze závidět. Martin Klimeš a sdružení Bludný kámen ale bohužel, jak se zdá, budou muset uvolnit prostor kláštera s dvěma koncertními kostely a nádhernými galerijními prostorami komerčnějším aktivitám, neboť tak si město představuje tu vhodně vykazatelnou kulturní činnost. Škoda. Jednou z posledních příležitostí vychutnat, co ve Slezsku vzniká, je další kolo přehlídky Pohyb – zvuk – prostor, tradičně rozkročené mezi domy umění v Ostravě i Opavě.
Začíná se ve větším z dvojice měst: slovenští VENI Ensemble předvedou skladbu Johna Cage, Mikroloops zase podomácku sestrojenou optiku, která činí z jejich koncertních projekcí lehce psychedelický zážitek. Slovenská alternativní mládež Tucan potěší drsnými songy pro cello a bicí, Ensemble Marijan opět polechtá módní pojem multimédia. Čínsko-holandští Abattoir pro změnu skloubí cello s elektronikou, soubor MoEns bude interpretovat grafické partituury Milana Grygara a Anestise Logothetise. Den poté v Opavě proběhne týž program, o pět dní později bude následovat bonus v podobě koncertu sdružení skladatelek Hudbaby.
Dům umění (Pekařská 12, Opava), v pátek 7. 11. v 16.00 a ve středu 12. 11. v 19.00.
–pf–
výtvarné umění
Hans Rath v Praze
Pražská Galerie Jiří Švestka prezentuje ve svých prostorách díla německého malíře Hanse Ratha (1952). Krajiny, krajinné výseky v určité světelné konstelaci, přírodní detaily, ale i průmyslové industriální krajiny nebo akty, to jsou náměty, s kterými se můžeme na výstavě setkat. Většinou drobnější formáty, malované živým, místy až expresivním způsobem, hovoří pro jakousi autorskou intimitu a zároveň přiznanou niternost.
Díla vznikají z bezprostřední konfrontace s viděným motivem, bez zprostředkujících médií, kterými jsou dnes především fotografické snímky nebo konfigurační média (TV, internet). Je zde patrná snaha o skutečný „kontakt“ s viděným a prožívaným, ale i vědomí skepse. „V dnešní době by měl umělec být něco jako šaman nebo alespoň anarchista. Bohužel je až příliš často pouhým bavičem nebo někým, kdo pečlivě plní své domácí úkoly. V dnešním systému se umění redukuje na luxusní zboží. Tím svoboda pomalu skrze komerci umírá,“ sděluje Hans Rath. Výstavu nazvanou Recent Paintings lze navštívit na adrese Galerie Jiří Švestka (Biskupský dvůr 6, Praha 1) do 29. 11.
Cena Jindřicha Chalupeckého 2008
V červnu 2008 vybrala mezinárodní porota ve složení Suzanne Altmannová, Elizabeth M. Gradyová, Pavel Liška, Joanna Mytkowska, Jan Merta, Jana Oravcová a Jiří Ptáček celkem šest finalistů devatenáctého ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého. Výstava Finále 08 představí realizace Zbyňka Baladrána, Ondřeje Brodyho, Radima Labudy, Tomáše Moravce, Jiřího Skály a Evžena Šimery.
Hostem výstavy je Svätopluk Mikyta, laureát spřízněného ocenění na Slovensku – Ceny Oskára Čepana. Jméno držitele letošní ceny bude oznámeno tento týden.
Dům pánů z Kunštátu (Dominikánská 9, Brno), do 23. 11.
–pev–
televize
Otevři oči
César, bohatý playboy z Madridu, přežije těžkou autonehodu (způsobenou jeho žárlivou přítelkyní), jejíž následky se podepsaly na jeho obličeji. Od toho okamžiku ztrácí smysl života, stejně jako jistotu, že události se skutečně dějí a lidé, kteří jej obklopují, opravdu existují… Pod scénářem, hudbou i režií je podepsán dnes již slavný španělský filmař Alejandro Amenábar (za svůj debut Diplomová práce si odnesl neuvěřitelných 7 výročních filmových cen Goya). Ve svém psychothrilleru rozehrává tísnivou hru o nerozeznatelnosti hranice mezi realitou a snem/představou. Život proměněný v noční můru se zadírá pod kůži, a to velkou zásluhou hereckých protagonistů (Eduardo Noriega a Penélope Cruzová). Remake filmu Otevři oči natočil v roce 2001 Cameron Crowe pod názvem Vanilkové nebe, v němž vedle Toma Cruise vystoupila opět i Penélope Cruzová.
ČT 2, ve čtvrtek 6. 11. ve 23.10.
Annie Leibovitz: Život objektivem
Fascinující dokumentární portrét zachycuje osobnost legendární americké fotografky Annie Leibovitzové, která proslavila skupinu Rolling Stones a pracovala pro časopisy Vanity Fair nebo Vogue. Fotografovala Micka Jaggera, Hillary Clintonovou, Patti Smithovou, Demi Mooreovou, Keithe Richardse či Arnolda Schwarzeneggera. Se svým fotoaparátem však také neohroženě dokumentovala válečnou apokalypsu v Sarajevu a ve Rwandě. V uplynulých třiceti letech se podílela na formování podoby současného světa a dnes je stejně slavná jako celebrity, s nimiž pracovala. Barbara Leibovitzová zachycuje svou starší sestru jako osobnost, která si dokázala uchránit soukromou sféru a udržet integritu i v dramatických, nátlakových situacích. V práci, na idylické rodinné farmě i nad poslední knihou svých fotografií, všude tam je Annie Leibovitzová ženou, která nikdy neztratila tvář. To potvrzují i všechny známé osobnosti, které režisérka zpovídá. A ačkoliv své objekty před fotoaparátem suverénně odhaluje, vlastní soukromí si bedlivě střeží. Pro tento film se však rozhodla odhalit své umělecké postupy, osobní vývoj a náročné balancování mezi slávou a rodinou – rodinou, která je ve filmu zastoupena kritickým pohledem kamery na rameni její mladší sestry.
HBO 2, v pátek 7. 11. ve 22.00.
Daf – Tambourine
Dokument Bahmana Ghobadiho vypráví o životě kurdské rodiny v Íránu. Rodina, otec Faegh, jeho tři ženy a jedenáct dětí, žije v horské vesnici, v blízkosti hranic s Irákem. Všichni společně pracují na výrobě tradičních bubnů.
Rodina je chudá a mnohé z dětí jsou dokonce slepé. Přesto z nich vyzařuje radost ze života. Práce učí všechny členy rodiny odpovědnosti, vytváří hodnoty, které si uvědomují i ti nejmladší. Poetický snímek vypráví o tom, že i nehostinná horská krajina může být domovem lásky a víry.
Arte, v neděli 9. 11. v 1.25.
–lg–
rozhlas
Piškot
Ludvík Aškenazy (1921–1986), spisovatel mistrně ovládající chůzi na hraně mezi sentimentem a absurditou, napsal kromě mnoha povídek též spoustu původních rozhlasových her. Jednoaktovka Piškot, adaptace povídky Zmizel jako cukrář, se odehrává v „jednom z malebně položených koncentračních táborů, stranou městského shonu“, v prostředí, s nímž autor neučinil žádnou osobní zkušenost. Určitý sklon k poetizaci však nebránil tomu, aby se toto dílko již krátce po svém vzniku (na počátku 60. let) v anketě BBC vcelku právem ocitlo mezi deseti nejlepšími rozhlasovými hrami desetiletí. Osmice brilantních dialogů, jejichž ústředním činitelem je „jistý Bohumil Roškot, bývalý knihkupec, ochutnavač vín a mlsoun“, směřuje k sladce melancholickému, tj. typicky aškenazyovskému „unhappyendu“. Na nahrávce Josefa Červinky z roku 1963 excelují Jiří Němeček, Rudolf Deyl ml., Blanka Bohdanová ad.
ČRo 3 – Vltava, v úterý 11. 11. ve 21.30.
Hudební fórum Hradec Králové 2008
Ve třech přímých přenosech z letošního ročníku prestižního festivalu soudobé tvorby uslyšíme díla a interpretační výkony především ruských a litevských hudebníků. Těšit se můžeme mj. na premiéru nové verze skladby Exodus Anatolijuse Šenderovase pro bicí a orchestr, na Symfonii č. 2 Onute Narbutaiteové nebo na autorská provedení skladeb ruského minimalisty Vladimira Martynova a Ljudase Mockenase, avantgardně-jazzového saxofonisty, někdejšího člena legendární skupiny Ganělin trio, který se v posledních letech prosadil i na poli audiovizuálních instalací. Na jednom ze tří vysílaných koncertů vystoupí Moskevský ensemble pro soudobou hudbu pod vedením Jurije Kasparova.
ČRo 3 – Vltava, od středy 12. 11. do pátku 14. 11., vždy ve 20.00.
Urhamlet
Erbovní text Miloše Rejnuše (1932), dramatika, spisovatele a esejisty, původní rozhlasová hra z roku 1964 (kdy autor tragicky zemřel), premiérovaná na vlnách Westdeutcher Rundfunk, München (1967), se dočkala zpracování televizního (1971), jevištního činoherního (Václav Renč: Královské vraždění) i operního (Karel Horký: Jed z Elsinoru). Děj filosofujícího dramatu končí tam, kde Shakespeare „přednavázal“ – v momentě, kdy se kralevic dánský vrací z cest na rodinný hrad, aby se dozvěděl o smrti svého otce, jejíž vyšetřování v Urhamletovi neodvratně směřuje k ututlání nepohodlných výsledků. V roce 1969 se nastudování Rejnušova díla ujal režisér Josef Melč s Otakarem Brouskem v roli krále Klaudia, Vlastou Chramostovou coby zrádnou Gertrudou a s Josefem Chvalinou v úloze vyšetřovatele se spoutanýma rukama.
ČRo 2 – Praha, v neděli 16. 11. ve 20.05.
–mc–
jb – Jana Bohutínská / jgr – Jiří G. Růžička / lb – Libuše Bělunková / lg – Lukáš Gregor / mc – Miloslav Caňko / pa – Petr Andreas / pev – Petr Vaňous / pf – Petr Ferenc